Aboliční článek se vztahuje na stíhání starší osmi let, u nichž možný trest nepřesahuje desetiletou hranici. Týká se proto i některých rozsáhlých hospodářských kauz. Amnestii vyhlásil na začátku roku tehdejší prezident Václav Klaus.
V přípravném řízení rozhodli státní zástupci o zastavení 322 trestních stíhání u 468 obviněných, soudci pak zastavili dalších 177 stíhání 436 obviněných či obžalovaných lidí. „Uvedené závěry lze označit pouze jako dílčí, a to k datu 30. června 2013, neboť aplikace druhého článku amnestie jak ze strany státních zástupců, tak i ze strany soudů stále probíhá,“ upozornila mluvčí.
Téměř polovina stíhání se týká majetkových trestných činů
Nejvíce zastavených trestních stíhání (46 procent) se týká trestných činů proti majetku, mezi které patří například podvody, zpronevěry, krádeže, legalizace výnosů z trestné činnosti nebo porušování povinností pří správě cizího majetku.
S velkým odstupem následují trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných (14 procent), které zahrnují přijetí úplatku nebo zneužití pravomoci, a trestné činy proti svobodě (12 procent). Těsně za nimi jsou trestné činy hospodářské (11 procent), tedy například zkrácení daně.
Aboliční článek, k jehož autorství v amnestii se dodnes nikdo nezná, zahrnul některé rozsáhlé hospodářské kauzy s miliardovými škodami - například Progres Investu a H-Systemu. Tyto a další případy nyní na základě dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana přezkoumá ještě Nejvyšší soud.
Amnestie dále propustila na svobodu zhruba 6500 vězňů a prominula podmíněné a alternativní tresty desetitisícům dalších lidí. Podle údajů platných ke konci května se za mříže vrátilo 459 amnestovaných.
