Petříček: Česko bude hlasovat proti globálnímu paktu o migraci
Česko bude ve středu na Valném shromáždění OSN hlasovat proti globálnímu paktu o migraci, sdělil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) během jednání vlády, která se postojem k úmluvě zabývala. Původně dostali diplomaté instrukci, aby se hlasování zdrželi. Hlasování proti paktu, ke kterému se Česko už dříve v prosinci nepřipojilo, požadoval premiér Andrej Babiš (ANO).
Vláda se v listopadu usnesla, že se Česko nepřipojí k migračnímu paktu. Žádný český zástupce proto nebyl na prosincové konferenci v Marrákeši, kde země OSN dohodu přijaly. S konečnou platností bude o úmluvě ve středu hlasovat Valné shromáždění OSN.
Čeští diplomaté původně dostali instrukci, že se mají hlasování zdržet. "Nepřipojením se ke kompaktu a zdržením se hlasování bychom dostáli tomu usnesení vlády, takto byla i vydána instrukce našim diplomatům v New Yorku. Pokud bude vláda chtít, abychom hlasovali proti tomu kompaktu, tak samozřejmě ministerstvo změní pokyn. Není to tak, že bychom my nečinili podle usnesení, které vláda schválila 14. listopadu," řekl Petříček ČTK před jednáním kabinetu. Vláda nakonec rozhodla, že Česko bude hlasovat proti paktu.
Babiš v rozhovoru pro dnešní Právo řekl, že zdržení se hlasování nepovažuje za dostatečné a že bude chtít, aby Česko hlasovalo proti paktu. Ministerstvo zahraničí by podle něj mělo dopisem oznámit OSN, že Česko od paktu odstupuje.
Úmluvu v Marrákeši schválilo 164 zemí, na dvoudenní konferenci však nedorazily tři desítky členů OSN. Řada států včetně Česka materiál odmítá, k odpůrcům patří také Spojené státy, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Lotyšsko, Bulharsko a Rakousko. Příznivci globálního paktu si od něj slibují spolupráci v řešení problémů migrace či lepší boj proti pašerákům lidí. Podle kritiků ale text představuje migraci jako pozitivní fenomén, čímž podporuje nekontrolovanou migraci. Jeho odpůrcům vadí i to, že stírá rozdíl mezi nelegální a legální migrací.
Někteří analytici označují význam paktu více za symbolický než praktický. Většina z jeho 23 cílů je podle nich zakotvena už ve stávajících normách mezinárodního práva.
