ÚS se problematikou zabýval z podnětu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, která žalobou neúspěšně vymáhala od nezletilé pacientky 1020 korun. Zákon o veřejném zdravotním pojištění v souvislosti s pobytovým poplatkem v minulosti výslovně říkal, že jej má hradit „pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce“. Obvodní soud pro Prahu 3 to vyložil tak, že vylučovací spojka „anebo“ nedává možnost volby. V případě, že má pojištěnec zákonného zástupce, má za něj platit právě on.
Nemocnice považovala výklad provedený obvodním soudem za příliš formalistický. Primárním účelem zákona o veřejném zdravotním pojištění bylo podle stížnosti vybrat regulační poplatek za pobyt. Není pak podstatné, zda bude plátcem formálně sám nezletilý pacient, anebo jeho zákonný zástupce. ÚS se přiklonil k názoru obvodního soudu a stížnost nemocnice zamítl. Žalobu prý měla směřovat na zákonného zástupce, nikoliv na nezletilou.
„Jsou to především zákonní zástupci nezletilého, kteří za něj nesou finanční odpovědnost,“ uvedl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk. Právě zákonný zástupce, tedy nejčastěji rodič, rozhoduje podle ÚS o tom, zda dítě využije služeb podléhajících regulačnímu poplatku. „Navíc dítě si zejména v nižším věku nemusí být ani vědomo povinnosti regulační poplatek platit,“ doplnil soud v nálezu.
Dluhy lze vymáhat v exekucích, rozhodl ÚS
Poplatek za pobyt v nemocnici původně činil 60 korun. Po jeho zvýšení na 100 korun za den jej před dvěma lety přezkoumal ÚS a s několikaměsíčním odkladem poplatek zrušil. Vláda jej poté už neobnovila ani v původní výši. ÚS již tento týden rozhodl, že starší dluhy z období šedesátikorunové sazby lze po pacientech vymáhat v exekucích.
Stejnou formulaci, jakou dnešním nálezem interpretoval ÚS, obsahuje zákon o veřejném zdravotním pojištění dosud ve vztahu k poplatku za ošetření na pohotovosti.
