Česko kvůli nízkým těžebním poplatkům získá jen 0,66 procenta tržní ceny lithia, varuje ekologická organizace Greenpeace.
Je to kvůli vládnímu nařízení z loňského roku, podle kterého se úhrada stanovuje z čistého kovu, nikoliv ze sloučeniny uhličitanu lithného, jenž se běžně obchoduje na světových trzích. Na dnešní tiskové konferenci to řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
O těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách by se dnes mělo diskutovat i na vládní a senátní úrovni. Podle výpočtů organizace by tak podle současných pravidel stát získal během 21 let za těžbu pouze 0,9 miliardy korun.
Podle Rovenského došlo ke změně nařízení vlády na návrh Českého báňského úřadu, samotnou předlohu pak na vládní stůl dalo ministerstvo průmyslu a obchodu za ministra Jana Mládka (ČSSD). Podle Rovenského ale nejspíš sám ministr nevěděl o poznámce pod přílohou dokumentu, která stanoví, že se úhrada za těžbu platí u uranu, cesia, cínu, právě lithia a dalších kovů pouze za váhu čistého dobytého kovu.
Autory návrhu jsou podle Rovenského ústřední báňský inspektor František Ševčík a tehdejší právník odboru hornictví ministerstva Kamil Dočkal. Až do loňského roku přitom platila původní úprava z 90. let, podle které byla úhrada deset procent tržní ceny z prvního odbytového produktu, tedy z uhličitanu lithného.
Podívejte se, kde by se mělo začít těžit
Podle hnutí se plánuje na Cínovci vytěžit během 21 let asi 38,8 milionu tun rudy. Při ceně 14.250 amerických dolarů za tunu uhličitanu by tak její cena měla být celkem 137,7 miliardy Kč. Organizace proto podporuje návrat k poplatku deseti procent z vydobyté rudy, čímž by podle Greenpeace stát získal 13,8 miliardy korun, které by pak mohl mj. investovat do regionu.
Jednoduchá náprava však podle Rovenského není možná, protože sněmovna odsouhlasila v novele horního zákona, že se nebudou zvyšovat úhrady za vydobytý nerost v nejbližších pěti letech. Musela by tak být schválena nejdříve novela zákona.
Ke změně pravidel úhradového nařízení nebylo podle organizace navíc vedené standardní připomínkové řízení, ani nebyla vytvořená dopadová studie. Greenpeace se však zároveň domnívá, že není možné odebrat ložisko firmě Geomet, kterou vlastní australský European Metals Holdings (EMH), protože by to vedlo k mezinárodní arbitráži, kterou by ČR s velkou pravděpodobností prohrála. Podle zákona má totiž firma, která provedla na vlastní náklady průzkumné práce u ložiska, přednostní právo na dobývání.
Memorandum o těžbě lithia podepsal před týdnem ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) s EMH. Zatímco hnutí ANO hovoří o skandálu, podle sociálních demokratů se hnutí předsedy Andreje Babiše snaží rozdmýcháváním kauzy překrýt své problémy. Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek v úterý řekl, že očekává, že vláda záležitost projedná.
