Směrnice 2014/59/UE patří k hlavním opatřením, kterými unie reagovala na nedávnou finanční krizi s cílem učinit bankovní systém bezpečnější a zdravější. Nová pravidla dávají úřadům členských zemí nástroje a pravomoci ke zmírnění a řešení těžkostí či selhání bank a velkých investičních společností.
Evropská exekutiva koncem května upozornila 11 zemí, že takzvanou směrnici o krizovém řízení BRRD (Bank Recovery and Resolution) nezapracovaly do svého zákonodárství do stanoveného termínu 31. prosince 2014. Šest z nich tak stále neučinilo, a tak se podle komise nyní mají zodpovídat před soudem EU. Kromě Česka se jedná o Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.
Zákon už je v parlamentu
Česko už ale podle diplomatů v tomto případě podniká potřebné kroky, a spory by tak neměly mít faktické následky. České ministerstvo financí už příslušný návrh zákona poslalo do parlamentu, kde má norma za sebou první čtení. Je předpoklad, že bude přijata ještě letos.
„Návrhy zákonů jsou nyní projednávány Poslaneckou sněmovnou, uskutečnilo se k nim již druhé čtení a v nejbližší době budou předloženy do třetího čtení. Ministerstvo financí očekává, že legislativní proces bude dokončen do konce letošního roku 2015 a zákony nabudou účinnosti k 1. lednu 2016,“ uvedl úřad.
Posláním před unijní soud v Lucemburku hrozí zemím nejméně placení denní pokuty až do chvíle, kdy legislativu EU zapracuje. Výše pokuty se vypočítává zvlášť u každého případu. „Komise se může rozhodnout odstoupit od případu za předpokladu, že členský stát zapracuje zmíněná pravidla,“ poznamenala komise v prohlášení bez upřesnění nynějších dalších formálních kroků.
Povinná příprava na krizi
Na základě směrnice BRRD mají banky povinnost připravit plány ozdravných postupů pro překonání krize. Příslušné orgány by měly získat pravomoci k zásahům do činnosti bank tak, aby mohly zabránit jejich selhání. A pokud krach stále hrozí, mají mít úřady odpovídající možnosti k restrukturalizaci banky tak, aby věc nemuseli zachraňovat daňoví poplatníci. Náklady by naopak měli nést akcionáři a věřitelé.
Jedním z opatření je také zřízení národního krizového fondu, kam mají pravidelně přispívat samotné banky, a podílet se tak na nákladech případné záchrany.
V Česku se vznikem Fondu pro řešení krize počítá nový návrh zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Fond přitom nebude podle návrhu ministerstva financí právnickou osobou, ale jen samostatným souborem majetku, který bude spravován Garančním systémem finančního trhu. Ten vznikne transformací současného Fondu pojištění vkladů, který ale i nadále bude odděleně spravovat i peníze na pojištění vkladů. Pravomoci orgánu pro řešení krize bude mít Česká národní banka (ČNB), která také bude rozhodovat o vhodném postupu při řešení situace konkrétní instituce.
Norma by rovněž měla upravit postupy pro využití peněz ze státního rozpočtu pro případ, že nebude možné situaci řešit jinak. Návrh také ukládá povinnosti finančním institucím, například zpracovat ozdravné plány, udržovat předepsaný minimální objem odepisovatelných závazků nebo odvádění příspěvků do fondu.
