Žadatelé o dotaci mají znát důvod neúspěchu, často se ho ale nedozví
„Když nemají rozhodnutí, nemohou se odvolat. Nejsou lhůty, chybí odůvodnění rozhodnutí,“ vysvětluje mluvčí veřejné ochránkyně práv Iva Hrazdílková.
Žadatelé se podle ní často dozvědí jen stručnou informaci, že žádosti nebylo vyhověno. Podobnou zkušenost má třeba škola, která neúspěšná žádala o dotaci pro soukromé školy. „Z našich podnětů lze usuzovat, že k nesprávnému postupu dochází velmi často,“ popsala Hrazdílková. Mezi žadatele, kteří mají zkušenost s nejasným a netransparentním rozhodováním, podle ní patří jednotlivci, domácnosti, podnikatelé, nemocnice, školy nebo třeba obce.
Problematika byla přitom ještě v nedávné době celkem nejasná. Spor se vedl o to, jestli se na rozhodování o dotaci vztahuje správní řád, a tedy povinnost žadatele informovat o důvodu jeho neúspěchu. Neshodly se na tom ani správní soudy.
Matoucí judikatura
Matoucí to tak bylo pro poskytovatele dotací. „Vycházeli tak pouze z rozpočtových pravidel, kde však proces rozhodování není blíže upraven. Navíc i ministerstvo financí jako gestor rozpočtových pravidel aplikaci správního řádu jako celku vylučovalo z procesu rozhodování o žádosti o dotace,“ popsala mluvčí.
V současnosti už je ale judikatura správních soudů sjednocená a poskytovatelé by tak měli žadatelům sdělit, proč byli neúspěšní a jak se mohou odvolat. „U malých rozpočtových pravidel zatím názor není ujednocen, ale máme za to, že i zde by se mělo rozhodovat ve správním řízení,“ doplnila Hrazdílková.
