Část spekulantů na růst koruny prodává státní dluhopisy a peníze výhodně ukládá u centrální banky.
Zahraniční spekulanti se začínají vyvarovávat českého vládního dluhu. Koncem října drželi přespolní investoři bondy českého státu za 657 miliard korun, tedy nejméně od ukončení devizových intervencí České národní banky. Důvodem je výhled rychlého utahování domácí měnové politiky hrozící masivními ztrátami ze znehodnocených dluhopisů. Zahraniční investoři tak raději své peníze stěhují na lukrativnější adresy, a to mnohdy díky úrokovému lákadlu do centrální banky.
„Během října pokračoval výprodej českých dluhopisů, který byl do značné míry tažen prodeji ze strany zahraničních investorů, což souviselo se silnějším očekáváním růstu sazeb ČNB a sílícím inflačním očekáváním trhu,“ vysvětluje portfolio manažer Consequ Ondřej Matuška. Zahraniční investoři se začali ve větší míře zbavovat státních dluhopisů od srpna, kdy centrální bankéři poprvé za bezmála dekádu odstartovali éru zvyšování sazeb, a to až na nynějších půl procenta.
Právě vyšší sazby přitom zafungovaly na zahraniční hráče jako magnet. Zatímco z objemu bondů na kontech zahraničních hráčů od srpna ubylo 53 miliard korun, objem vkladů bank u ČNB od srpna vzrostl o 135 miliard korun, tedy o více než šest procent. „Ve světle růstu sazeb se zahraničním investorům daří umisťovat své peníze do ČNB skrze místní banky,“ soudí ekonom České spořitelny Vít Macháček. „Z vývoje v září a říjnu je patrné, že je tato možnost využívána stále častěji,“ dodává analytik Komerční banky Marek Dřímal s tím, že o půlprocentní sazbu od ČNB se zahraniční investoři rozdělí s domácí bankou.
Vedle toho se pro některé z přespolních hráčů růstový příběh koruny už do značné míry vyčerpal. Od svého uvolnění posílila koruna vůči euru už takřka o šest procent. „Posilování české měny již pravděpodobně nebude dostatečně rychlé a dlouhé, aby bylo pro část spekulantů atraktivní ve srovnání s investováním do jiných příležitostí,“ dodává hlavní analytik BH Securities Martin Vlček. Ke konci října vlastnili zahraniční investoři kolem 46 procent českého státního dluhu, ještě koncem září to bylo kolem poloviny.
