Po dlouhé těžké nemoci dnes odpoledne zemřel ve věku 69 let Miroslav Šlouf. Informaci Parlamentních listů potvrdila rodina Šloufa. Šlouf byl blízký přítel prezidenta Miloše Zemana, pomáhal mu v některých volebních kampaních. Po první přímé volbě na Pražský hrad se rozešli. Zeman mu pošle na pohřeb květiny, sdělil dnes prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na twitteru.
"Pan prezident na pohřeb Miroslava Šloufa, který dnes skonal, zašle smuteční kytičku," napsal Ovčáček.
Šlouf působil od poloviny 70. let v KSČ, ze strany vystoupil v létě 1991. V době komunismu byl ve vedení Socialistického svazu mládeže (SSM). V roce 1981 byl zvolen poslancem České národní rady (ČNR), ve funkci působil do roku 1992. Mezi únorem a červnem 1990 byl místopředsedou ČNR.
Později se stal členem sociální demokracie a poradcem Zemana. Počátkem roku 2008 byl jedním ze zakladatelů sdružení Přátelé Miloše Zemana, které si stanovilo za cíl vrátit Zemana do politického života. Stál později za vznikem Strany práv občanů i za některými volebními úspěchy Zemana - před volbami v roce 1996 přišel třeba s nápadem na úspěšný předvolební autobus Zemák. Podle jeho slov Zemanovi pomáhal i v prezidentské volbě 2013. Poté ale jejich přátelství skončilo.
Šloufovo jméno figurovalo v minulosti v několika kontroverzních kauzách, připustil třeba kontakty se zavražděným podnikatelem Františkem Mrázkem. V roce 2007 Jiří Paroubek naznačil, že jako prostředník expředsedy ČSSD Zemana sehrál výraznou roli v ovlivňování bývalých poslanců ČSSD Michala Pohanky a Miloše Melčáka, aby podpořili koaliční vládu Mirka Topolánka (ODS). Spojován byl také s kauzou Olovo, tedy dokumentem, který vznikl v okruhu poradců premiéra Zemana (kterým Šlouf šéfoval) a který obsahoval plán diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Šloufův podíl na kauze se neprokázal.
V posledních letech se Šlouf veřejného života neúčastnil. Média v posledních měsících informovala o jeho vážném zdravotním stavu.
