Koncentrace majetku se v eurozóně od začátku její dluhové krize zvýšila, nejbohatší rodiny a státy si ještě polepšily, zatímco chudší byly zasaženy nejvíce, především kvůli propadu cen nemovitostí. Vyplývá to ze studie Evropské centrální banky provedené v 84 tisíc domácnostech.
V roce 2014 vlastnilo pět procent nejbohatších domácností v eurozóně 37,8 procenta čisté hodnoty majetku, ještě v roce 2010 to bylo jen 37,2 procenta. Naopak pět procent nejchudších mělo v čistém vyjádření jen dluh.
Dluhová krize zvýšila i nerovnosti mezi státy. Těžce zasáhla především země na okraji společenství, jako je Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko, zatímco centrální státy v čele s Německem se z ní zotavily rychleji.
Medián majetku domácností v eurozóně se snížil o deset procent na 104 100 eur (2,8 milionu korun), především kvůli poklesu cen nemovitostí. Propad byl citelný obzvláště v Řecku a na Kypru, kde se medián snížil o 40 procent, o více než 15 procent klesl v Itálii, Portugalsku a Španělsku. Naopak k nárůstu střední hodnoty majetku o 10 procent došlo v Německu a stoupla i v Rakousku, Finsku a Lucembursku.
Deset procent nejmajetnějších domácností eurozóny vlastní majetek ve výši alespoň 496 tisíc eur. Nejbohatší jsou lucemburské rodiny, medián jejich příjmů představuje 437 500 eur. Třeba v Litvě je to pouze 14 200 eur.
