Členové bankovní rady České národní banky se podle záznamu z jednání shodli, že kurzový závazek se osvědčil jako účinný mimořádný nástroj měnové politiky. Rada se 6. dubna rozhodla ukončit režim devizových intervencí, který spustila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu nad hranici 27 korun za euro.
Mimořádného zasedání bankovní rady se 6. dubna zúčastnilo šest ze sedmi centrálních bankéřů. Na jednání nebyl přítomen Oldřich Dědek. Jak členové rady ohledně ukončení devizových intervencí hlasovali, záznam neuvádí.
Podle záznamu ale nelze do budoucna vyloučit opětovné využití kurzového závazku jako nekonvenčního nástroje měnové politiky. Musel by ovšem opět hrozit vznik deflace spojený se slabou poptávkou v ekonomice. "V nejbližší době je však takovýto vývoj vysoce nepravděpodobný," uvádí záznam.
Na jednání podle záznamu převažoval názor, že došlo k naplnění podmínek pro udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle do budoucna. Podle záznamu je makroekonomická situace zásadně odlišná od období let 2012 až 2013, kdy reálně hrozil vznik deflace spojené s vleklou recesí české ekonomiky. "Aktuálně se inflace naopak dostala zhruba na úroveň, kterou ČNB v době zavedení kurzového závazku považovala za optimální. Prognóza inflace ukazuje na udržitelné plnění cíle na horizontu měnové politiky, inflační očekávání jsou dobře ukotvena. Pozitivní je také vývoj mezd," uvádí záznam.
Co přinesly intervence:
Zároveň zazněl na jednání rady názor, že skokovému posílení kurzu bude bránit zjevná "překoupenost" trhu s korunou. Koruna se dnes dopoledne obchoduje za 26,72 korun za euro.
Bankovní rada ČNB ve čtvrtek 6. dubna zhruba ve 12:30 ukončila režim devizových intervencí. ČNB tak již nebrání posílení koruny pod hranici 27 korun vůči euru. Již dříve ale centrální banka upozornila, že bude připravena nadměrné výkyvy kurzu koruny zmírňovat.
Devizové intervence centrální banka zahájila na počátku listopadu 2013. Během trvání kurzového závazku koupila v rámci intervencí na devizovém trhu eura za zhruba dva biliony korun, odhadují analytici. Podle nich to odpovídá přibližně 40 procentům hrubého domácího produktu, celková výše rezerv tak zřejmě překonala 70 procent HDP.
Podívejte se, jak dopad intervencí hodnotí ekonom Lukáš Kovanda:
