Rekordní IPO na obzoru, centrální banky a výsledky technologických obrů. Zkrácený týden bude nabitý

Vážená e15 investorská komunito,

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Je před námi poslední říjnové vydání a spolu s ním i zkrácený týden, jelikož ve středu propuknou oslavy vzniku samostatného československého státu. Stejně jako vy si odpočine i pražská burza, která z důvodu oslav bude zavřená. Vzhledem k tomu, že většina profesí bude mít volno, se budete moci o to více věnovat zasedání Fedu a zveřejnění výsledků dalších technologických gigantů, které zrovna na 28. října připadají. Zároveň si v dnešním díle rozebereme i připravované IPO, které by mohlo překonat i rekordní úpis společnosti SpaceX, o níž dnes také bude řeč. Pojďme se podívat na novinky z finančního světa a společně se připravit na nadcházející týden.

Děkujeme, že nás čtete!

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Jaká společnost se připravuje na svůj burzovní debut?
• Které kurzotvorné události v tomto týdnu nepromeškat?
• Proč je důvěra v tuzemskou ekonomiku nalomená?

Stručně 📻

ANT není mravenec

Americký startup Anthropic, jenž stojí za oblíbeným chatbotem Claude, oficiálně podal žádost o vstup na burzu Nasdaq, a to pod tickerem ANT. Primární úpis akcií, který pomáhají koordinovat banky Goldman Sachs a Morgan Stanley, by mohl překonat rekordní IPO SpaceX a zařadit se mezi největší v historii. Zveřejněný prospekt ovšem poodhalil daň za raketový úspěch společnosti – firmě sice v prvním letošním pololetí masivně vzrostly tržby na 16,3 miliardy dolarů (oproti loňským 1,2 miliardy dolarů ve stejném období), avšak vykázala čistou ztrátu téměř 81 miliard dolarů. Většinu z ní tvoří přecenění konvertibilních dluhopisů v návaznosti na růst hodnoty firmy, nicméně téměř devět miliard dolarů Anthropic reálně investoval do výpočetního výkonu a infrastruktury.

Investoři aktuálně Anthropic oceňují na 1,5 až 1,75 bilionu dolarů a očekává se, že k samotnému úpisu dojde ještě v listopadu před Dnem díkůvzdání. Startup, který letos v příjmech a uživatelské popularitě překonal konkurenční OpenAI, sice vykazuje excelentní schopnost udržet a vytěžit firemní zákazníky, prospekt ale varuje i před řadou rizik, jako je silná závislost na úzké skupině klíčových klientů, kdy pouhá pětice největších odběratelů generuje čtvrtinu celkových tržeb, zranitelnost AI modelů či nejistá návratnost investic.

Oslabená důvěra a drahý plyn

Důvěra v českou ekonomiku na podzim citelně oslabuje, přičemž souhrnný indikátor sentimentu v říjnu klesl o 1,6 bodu na hodnotu 97,9 bodu, přičemž se jedná o třetí meziměsíční pokles v řadě. Nejznepokojivější je přitom situace v tuzemském průmyslu, kde se nálada kvůli slabé poptávce a tlaku rostoucích nákladů propadla na nejnižší úroveň od dubna 2025. Optimismus opouští i spotřebitele, jelikož se prohlubují jejich obavy ze zhoršení celkového hospodářského vývoje i stavu vlastních financí, přičemž náladu domácností navíc sráží přetrvávající inflace, a zejména skokové meziroční zdražení pohonných hmot.

Křehké domácí prostředí navíc aktuálně znervózňuje rostoucí cena evropského zemního plynu, která poprvé od roku 2022 překonala hranici 97 eur za megawatthodinu a je aktuálně téměř 13krát dražší než plyn ve Spojených státech. Pro energeticky náročné obory českého průmyslu, jako jsou sklárny, chemičky, potravinářství nebo keramické závody, představuje takto drahý plyn masivní nákladový šok, který prodražuje i samotnou elektřinu a může vést k plošnému omezování výroby. Současná konstelace směruje českou ekonomiku k nežádoucímu stagflačnímu scénáři a další vývoj tak ovlivní nejen páteční odhady HDP za třetí čtvrtletí, ale také listopadové zasedání České národní banky.

Megalomanský merger

Elon Musk podpořil potenciální spojení svých klíčových společností Tesla a SpaceX s tím, že by takový merger představoval „dobrý nápad“. Podle odhadů by z tohoto spojení vznikl integrovaný technologický a výrobní gigant v hodnotě závratných 3,5 bilionu dolarů, který by zastřešoval vývoj umělé inteligence, robotiky, energetických řešení, dopravy a vesmírných technologií. Sloučení obou firem by podle Muska mohlo usnadnit řízení celého kolosu, zjednodušit rozhodovací procesy, protože mnoho jeho projektů už dnes vyžaduje složité schvalování v různých dozorčích radách, a umožnilo by efektivnější alokaci kapitálu i technického talentu.

Ambiciózní plán však naráží na několik zásadních překážek v podobě geopolitických a regulačních rizik. Zatímco SpaceX funguje jako strategický dodavatel pro americkou armádu, tajné služby a pro NASA, Tesla je prostřednictvím své klíčové gigatovárny v Šanghaji velmi úzce obchodně provázána s Čínou – sloučený konglomerát by se tak nevyhnutelně ocitl v politických kleštích. Realizaci navíc komplikují obavy ze střetu zájmů samotného Muska a hrozící odpor menšinových akcionářů obou firem, a tudíž si na vývoj tohoto projektu budeme muset ještě počkat.

Téma týdne 🗞️

Tento týden přinese na finanční trhy mimořádně silnou kombinaci událostí, jež prověří dosavadní očekávání investorů, a to jak na makroekonomické úrovni, tak z pohledu hospodářských výsledků klíčových technologických gigantů. Centrem pozornosti budou především zasedání světových centrálních bank, která mohou napovědět, jakým směrem se bude ubírat měnová politika v závěru letošního roku. Už ve středu proběhne zasedání amerického Fedu, přičemž se očekává, že bankéři s největší pravděpodobností ponechají úrokové sazby prozatím beze změny, ačkoli trhy již pro prosincové zasedání zaceňují 73procentní pravděpodobnost zvýšení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů. Těžiště zájmu se proto přesune spíše na doprovodný komentář a na to, jak centrální banka zhodnotí současná proinflační rizika.

Hned ve čtvrtek následuje zasedání Evropské centrální banky, kde se předpokládá obdobný scénář v podobě ponechání sazeb na stávajících úrovních 2,5 procenta, avšak trhy budou pečlivě sledovat rétoriku prezidentky Lagardeové ohledně prosincového zasedání, kde analytici očekávají další navýšení, stejně jako ve Spojených státech. Evropská centrální banka se zároveň aktuálně musí vypořádat s dilematem, kdy na jedné straně sice přetrvávají proinflační rizika, která by obvykle vyžadovala přísnější měnověpolitický přístup, na straně druhé ale tržní finanční podmínky samy o sobě citelně zpřísňují – tento efekt navíc v poslední době přiživuje politická nejistota ve Francii, která zvyšuje napětí na trhu s dluhopisy. Ačkoliv situace není kritická, napjatější finanční podmínky de facto zesilují dopady dosavadního utahování měnové politiky, což poskytuje ECB dodatečný prostor pro zvážení dalšího postupu.

Závěr tohoto mimořádně exponovaného týdne pak obstará páteční zasedání japonské centrální banky, na němž by tvůrci měnové politiky měli ponechat klíčovou úrokovou sazbu beze změny na úrovni 1,25 procenta. Podle zdrojů obeznámených s plány BOJ se jedná spíše o „jestřábí pauzu“, jež má bankéřům poskytnout více času na vyhodnocení dopadů předchozích, poněkud razantnějších zářijových a červnových zásahů do měnověpolitického nastavení. Guvernér Kazuo Ueda následně ve čtvrtletní zprávě pravděpodobně mírně zvýší odhad vývoje inflace a potvrdí, že banka směřuje k jejímu stabilnímu ukotvení u dvouprocentního cíle. Ačkoliv se BOJ explicitnímu oznámení termínu dalšího kroku vyhne, analytici očekávají, že silný úvěrový růst a přetrvávající nákladové tlaky přimějí japonskou centrální banku zvýšit sazby na 1,50 procenta již během prosincového zasedání.

Důležitou roli budou hrát během týdne i zveřejnění předběžných odhadů růstu HDP pro světové ekonomiky od Spojených států až po jednotlivé státy eurozóny. Americký HDP vykáže podle očekávání trhu mezikvartální růst o 0,8 procenta (anualizovaně 3,2 procenta), podpořený silnou spotřebou a masivními investicemi do umělé inteligence a datových center, přičemž v eurozóně se počítá se skromnějším mezikvartálním růstem na úrovni 0,1 až 0,2 procenta.

A právě zmíněné masivní investice budou zároveň hrát klíčovou roli v nabité výsledkové sezoně předních technologických firem. Ve středu po uzavření trhu představí svá čísla Alphabet (GOOGL) a Microsoft (MSFT), přičemž od mateřské společnosti Googlu trhy očekávají meziroční růst zisku na akcii o pět procent na úroveň 3,01 dolaru a růst tržeb o 25 procent na 128,1 miliardy dolarů. Z pohledu technického sentimentu se akcie společnosti nacházejí pod 200denním klouzavým průměrem, což značí neochotu agresivních nakupujících vstupovat do trhu, čemuž odpovídá i celkový výnos od začátku roku, který je efektivně nulový. U Microsoftu jsou odhady nastaveny na zisk 4,72 dolaru na akcii, což meziročně odpovídá růstu o 14 procent, a tržby by měly podle očekávání vzrůst o 17 procent na 90,6 miliardy dolarů, přičemž obrovskou pozornost přitáhne především výkonnost cloudové divize Azure a objem plánovaných kapitálových výdajů na AI infrastrukturu. Akcie Microsoftu se naopak nacházejí v silném býčím trendu a jsou bezmála pět procent pod historickými maximy, přičemž v letošním roce připsaly zhruba deset procent.

Ve čtvrtek se ke zmíněným obrům připojí i Amazon (AMZN), u nějž analytici předpokládají zisk 1,96 dolaru na akcii, což odpovídá růstu o pouhé jedno procento při růstu tržeb o 12 procent na celkových 202 miliard dolarů. Akcie Amazonu od začátku roku zhodnotily o více než sedm procent a celkový vývoj je spíše smíšený, jelikož od minulé výsledkové sezony, kdy akcie během dvou dnů vzrostly o 20 procent, se pohybují do strany. K těmto hyperscalerům se v příštím týdnu přidá i řada dalších průmyslových a technologických jmen včetně společností Chevron, Boeing, ExxonMobil, Intel, SK Hynix či Samsung.

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Trezory České národní banky se plní nečekaným tempem a její zlaté rezervy již překonaly hranici 87 tun. Díky stabilním nákupům za zhruba pět miliard korun měsíčně padne vytyčený stotunový milník zřejmě už příští jaro, čímž tuzemští bankéři zdatně sekundují globální zlaté horečce v čele s Polskem či Čínou. Ačkoliv část ekonomů varuje, že drahý kov nepřináší žádný úrok a jeho reálný vliv na kredibilitu banky je sporný, nákupní apetit nepolevuje. Představuje masivní hromadění zlata skutečně rozumnou strategickou pojistku, nebo jde jen o zbytečně drahý psychologický tah? To se dozvíte v novém článku Jaroslava Bukovského na portálu e15.

Blížící se volby do amerického Kongresu drží Wall Street v napětí, jelikož jejich výsledek může přímo ovlivnit probíhající technologický boom. Zatímco historicky akciové trhy nejvíce těží z rozděleného Kongresu, případné ovládnutí obou komor demokraty vyvolává mezi investory obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možných výprodejů. Udrží si americké akcie svůj dosavadní silný růstový trend bez ohledu na to, jaké politické rozložení sil v listopadu nakonec převládne? K přečtení na Bloombergu.

Graf týdne 📊

Graf znázorňuje smíšený meziroční růst tržeb (skutečné výsledky i odhady) jednotlivých sektorů indexu S&P 500 za třetí kvartál roku 2026, přičemž je na první pohled patrné, že se očekává růst tržeb ve všech sektorech, které jsou v indexu zastoupeny.

Zdroj: InvestičníWeb

Osobnost týdne 👑

Paul Singer (*1944) je americký manažer hedgeového fondu, aktivistický investor a zakladatel investiční skupiny Elliott. Své akademické vzdělání zahájil na University of Rochester, kde získal bakalářský titul v oboru psychologie, a následně ve studiích pokračoval na prestižní Harvard Law School, kde v roce 1969 úspěšně získal titul doktor práv.

Svou profesionální kariéru zahájil jako podnikový právník v investiční bance Donaldson, Lufkin & Jenrette, kde pronikl do světa korporátních financí a nemovitostí, což jej motivovalo ke změně jeho směřování. Zlomový krok přišel v roce 1977, kdy s počátečním kapitálem pouhých 1,3 milionu dolarů, které získal od své rodiny a přátel, založil investiční společnost Elliott Associates. Zpočátku se fond zaměřoval na arbitráže konvertibilních dluhopisů, čímž Singer položil základy pro své budoucí expanzivní investiční strategie.

Z původně skromného podniku vybudoval jeden z největších a nejrespektovanějších hedgeových fondů na světě, který dnes spravuje aktiva v hodnotě přes 80 miliard dolarů. Proslavil se jako nekompromisní aktivistický investor a průkopník skupování dluhů států či firem na pokraji bankrotu. Jeho nejznámějším triumfem je vítězná patnáctiletá právní bitva s Argentinou o vymáhání plné hodnoty dluhopisů po argentinském defaultu, během níž neváhal nechat v africkém přístavu soudně zabavit argentinskou vojenskou cvičnou loď. Úspěšně také prosadil strukturální a personální změny u korporátních gigantů jako Twitter, AT&T či SoftBank.

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. Děkuju a přeji hezký den! Martin Češka