Divoký vývoj kauzy Paralelní Polis. Z třaskavého prohlášení zmizela většina podpisů
Výbušné prohlášení kolektivu Paralelní Polis o jejím údajném finančním poškození bývalými spolupracovníky doznalo změn. V den publikace pod ním bylo podepsaných pět signatářů, o několik dní později zbývaly pouze dva podpisy: Roman Týc a Martin Leskovjan, kteří kryptoanarchistický projekt spoluzakládali. Složitá kauza se týká nároků na milionové výnosy z pořádání konferencí a ostrými výroky se do ní zapojili i bývalí pracovníci Paralelní Polis.
Své podpisy stáhli spoluzakladatelé projektu Juraj Bednár, Milan Půlkrábek a Pavol Lupták. „Nedávné události toho odhalily víc, než jsem čekal. Nechci jít do podrobností, ale nejde jen o ten aktuální případ,“ napsal Půlkrábek známý pod přezdívkou Sodomák. Z účtu Paralelní Polis na sociální síti X současně zmizel příspěvek, který na prohlášení upozornil a odkazoval.
O něco sdílnější je pro e15 Lupták. Ten se prý stoprocentně neztotožňoval se zněním textu, nadále ale zastává názor, že Paralelní Polis má nárok na část výnosů z červnové kryptokonference ETHPrague, která se uskutečnila letos v červnu mimo jiné i v prostorech holešovické Paralelní Polis. Ta kombinuje kavárnu s kancelářemi a přednáškovým sálem.
Podíl ze zisku od pořadatelské agentury Duct Tape Production (DTP) a jejího vlastníka Josefa Jelačiče ale nezískala, přičemž odůvodnění obou stran sporu se zásadně liší. Jelačič rázně odmítá tvrzení spolku Paralelní Polis, že byl organizátorem ETHPrague. „Organizátorem ETHPrague byla Duct Tape Production – jak také bylo jasně komunikováno se všemi sponzory a partnery. Veškerý sponzoring a platby jsou v účetnictví DTP,“ napsal Jelačič ve svém prohlášení. „Nikdy nedošlo k žádnému odcizení prostředků – všechno je jednoznačně vedeno v účetní knize.“
Paralelní Polis v čele s Týcem však nevyplacení části výnosů z akce interpretuje jako své vytunelování, protože teď údajně finančně funguje jen ze železné rezervy. Jako pohodlnější finanční polštář pro zimní období očekávaných tržeb měly sloužit výnosy z ETHPrague. „Nájem a provoz našich prostor vychází na 400 tisíc měsíčně. Jako nezisková organizace ale de facto krachujeme už desátým rokem,“ líčí pro e15 Týc. Podle něj má Polis pro nejbližší období nouzovou finanční rezervu z půjčky kryté kryptoměnou. Není si však jistý, že to bude na překonání nejslabších měsíců stačit.
Dozvuky léta
Do Polis může zajít posedět kdokoliv, ale za občerstvení ani jiné služby nezaplatí jinak než pomocí kryptoměn. Kavárna je nadále v provozu, v zákulisí však ožily spory, na které bylo zaděláno už dřív.
„Půl roku jsme tajili, že se tohle děje, protože nemůžete hned dohlédnout následky, jaké ta věc má. Nejde jen o finanční kapitál, ale i o naši deset let budovanou značku a reputaci v rámci scény,“ dodává Týc, občanským jménem Aleš Gute (dříve David Brudňák nebo David Hons).
Ten působí v dozorčí radě Paralelní Polis, především ale vnímá svou roli v černém holešovickém činžáku jako úlohu školníka, který má všude přístup a zajišťuje běžný chod věcí. K zefektivnění chodu mělo přispět i založení sesterské firmy, která se specializuje na pořádání konferencí, její zisky se měly „vracet“ Polis.
Polis se nakonec i vinou odchodů některých svých členů do fungování DTP nezapojila, majoritně ji ovládnul Jelačič. „Byl jsem mimo jednání mezi Paralelní Polis a DTP vzhledem k mému působení v obou entitách,“ doplňuje Jelačič. „Byl to Roman Týc, kdo prosazoval oddělení Paralelní Polis od DTP coby samostatné komerční entity.“ Reálný stav vazeb mezi DTP a Paralelní Polis vyšel najevo po skončení ETHPrague.
Akce organizovaná Jelačičovou firmou nakonec vynesla řádově miliony korun, jenže v létě už byly vzájemné vztahy mezi Týcem na jedné a Jelačičem na druhé straně kvůli rozdílným vizím tak komplikované, že nedošlo k žádnému dělení zisku mezi DTP a Paralelní Polis, i když prý o tom existovala dohoda.
Jako důkaz jejího uzavření zmiňují Týc a spol. únorový interní e-mail od dočasného provozního ředitele Polis, který pracoval jako dobrovolník a po uplynutí zkušební doby na své pozici skončil. V době, kdy se Paralelní Polis začala dohadovat s DTP o dělení přebytků z ETHPrague, už s institucí neměl nic společného.
V e-mailu stojí, že došlo k dohodě s agenturou Duct Tape Production ve znění, že budoucí výnosy z kryptokonferencí se budou mezi Paralelní Polis a DTP dělit v poměru 3:1 ve prospěch Polis. „Jenže co teď v Polis prezentují jako smlouvu, bylo ve skutečnosti jen jednou z několika navrhovaných struktur,“ reaguje Jelačič.
Interní e-mailová zmínka o dělení zisků z konferencí mezi Paralelní Polis a DTP je jedinou písemnou dokumentací takové údajné dohody. „Osobně jsem v roce 2021 navrhoval, že pořádání eventů může být pro Paralelní Polis cestou k udržitelnějším příjmům. Rád pořádám konference, dá se to nazvat jako moje hobby. Líbila se mi proto idea spojující příjemnou práci s podporou smysluplných projektů jako Paralelní Polis nebo Ethereum,“ upřesňuje v prohlášení Jelačič, který je odborníkem na fungování blockchainu Ethereum. Podle něj neexistuje žádná známka toho, že by se na produkci ETHPrague Týc a spol. jakýmkoliv způsobem aktivně podíleli.
Rozepře se stupňuje až do potyčky
Kromě sporů o podíl na zisku se v létě ještě přidaly spory o výši pronájmu prostorů Paralelní Polis pro potřeby konference ETHPrague. DTP měla původně Polis za týdenní akci uhradit kolem čtvrt milionu korun. To také podle Jelačiče udělala. Jenže tím roztržka s Polis neskončila. Naopak.
Po neshodách o dělení zisku vystavila Paralelní Polis firmě Josefa Jelačiče další fakturu na více než milion korun za takzvaný komerční nájem. Tedy takový, který dle interpretace Polis bere v úvahu, že se DTP o své zisky z konference s Paralelní Polis nerozdělí. Zaplatit tuto fakturu ale Jelačič odmítl, místo toho nabízel nad rámec již zaplacených 261 tisíc korun ještě uhrazení půlmilionové částky za nájem. To bylo podle Jelačičem zveřejněného e-mailu nejdál, kam byla DTP ochotna zajít, protože finanční požadavky Paralelní Polis podle něj neodpovídaly veřejně přístupnému ceníku nebo zahrnovaly i pronájem prostor, které byly v době konání kryptokonference obsazené.
Vše vyvrcholilo potyčkou mezi Týcem a Jelačičem na jejich srpnové schůzce za účasti mediátora. Podle české verze prohlášení Paralelní Polis fyzický konflikt odstartovalo to, že Týc polil Jelačiče skleničkou vody.
Anglickojazyčná verze textu ale místo polití sklenicí vody popisuje, že ji Týc na Jelačiče hodil. Od té doby jednání ustrnula. Týc chce, aby v kauze nastal průlom kvůli ohrožení reputace protistrany.
Reputace jako nástroj spravedlnosti?
„Právě reputace může být nakonec nástrojem spravedlnosti,“ věří Týc. Zafungovat má v jeho vidění světa v praxi například tak, že se Jelačič stane v kryptoměnové komunitě kontroverzní osobou. Reputační problémy by ho měly podle představ Týce nakonec přimět k vyrovnání s Paralelní Polis.
„Naše doktrína nezávislosti na státu nám v podstatě neumožňuje obrátit se na policii ani na státní soudy. Jedinou naší pákou je reputační tlak,“ zní v prohlášení Paralelní Polis. To neznamená, že se do vyšetřování případu nemohou vložit úřady ze své iniciativy. Ale dle vrchní komisařky krajského policejního ředitelství v Praze Evy Kropáčové policie případ nevyšetřuje.
Naivní idioti? Prý sociální experiment
„Zároveň jsme tady kvůli naší doktríně a přístupu zranitelní. Teď se mě někdo ptal: To jste vážně tak naivní idioti? Ale vždyť Paralelní Polis je umělecký projekt, to je normálně sociální experiment, odpovídám mu na to,“ rozohnil se Týc. „Blbý je, že ten náš projekt vlastně stagnuje. Máme pořád stejná pravidla, stejné manifesty, jezdí sem stále stejní lidé. Třeba nás ta epizoda donutí se zamyslet nad tím, jestli se něco zásadního nezměnilo. Například v etické rovině fungování kryptoměnových komunit.“
V případě některých trestných činů mají povinnost hlásit je policii všichni, kdo o nich mají nějaké informace. „Mezi těmito trestnými činy ale například podvod, zpronevěru ani související majetkové trestné činy nenajdeme,“ vysvětluje advokát Martin Hobza. Nechce hodnotit, zda se v souvislosti s Paralelní Polis mohl například podvod opravdu stát.
Tlak a protitlak
Jenže pokud měla aktuální kauza vyvolat reputační tlak na DTP, její rozvíření nakonec dopadá i na Týce. V reakci na jeho výzvu se ozvali tři bývalí pracovníci Paralelní Polis, kteří upozorňují na to, že na přetřes by se měl dostat hlavně způsob jednání Romana Týce.
Ten měl podle lidí, kteří pomáhali s fungováním Polis od října 2021 do března 2023, běžně používat pomluvu jako nástroj na umlčení nesouhlasných názorů. Redakce e15 požádala Týce o reakci, do vydání článku ji ale neobdržela.
Jak předejít problému
Někteří experti upozorňují, že podobným sporům, jako měla Paralelní Polis s DTP, by mohlo alespoň částečně předejít důmyslnější používání těch technologií, které se sama Paralelní Polis snaží propagovat. Na blockchainu Ethereum, který je po bitcoinu druhým nejdůležitějším projektem světa kryptoměn, lze totiž využívat takzvané chytré kontrakty.
Ty fungují jako automatizované smlouvy. Pokud by například chtěli obchodní partneři mezi sebou uzavřít dohodu o rozdělení peněz naposílaných do konkrétní digitální peněženky, chytrý kontrakt by mohl prostředky na základě předem definovaných podmínek přeposílat ve stanoveném poměru automaticky.
„To je řešení pro organizace, které nechtějí mít status zakotvený v legislativě. Tento typ správy se označuje DAO – decentralizovaná autonomní organizace. Jedná se typicky o sadu kontraktů, které definují hlasovací práva a umožňují předkládání návrhů. Vše je transparentní a zpětně dohledatelné. Tímto způsobem fungují i opravdu velké projekty. Ale i k tomuto typu řízení musí být samozřejmě vůle a ochota všech zúčastněných spolupracovat,“ vysvětluje Josef Gattermayer, šéf firmy Ackee Blockchain specializující se na bezpečnostní audity chytrých kontraktů.
Jelačič z DTP, který tento typ automatizovaných smluv umí programovat, s potenciálem chytrých kontraktů souhlasí. Odmítá ale podobné úvahy vztahovat na svůj konflikt s Týcem. Ten se podle Jelačiče do fungování DTP nebo organizace ETHPrague nijak nezapojil, pro nasazení tohoto technologického řešení proto údajně nebyl důvod.
