Nalezení receptu na výrobu lapis philosophorum, takzvaného kamene mudrců, patřilo k vysněným cílům alchymistů a mágů. Důvody měli dva. Věřili, že substance dokáže měnit bezcenné kovy ve zlato a že její pomocí lze vyrobit elixír života. Vědci teď zjistili, že vlastním receptem a experimenty s výrobou kamene mudrců se zabývala i legenda exaktního bádání, sir Isaac Newton (1643–1727).
Kronikáři objevili recept v rukopisu, který před pár lety odkoupila nadace Chemical Heritage Foundation z archivů soukromého sběratele. Ten deníky získal ve třicátých letech minulého století od Newtonových příbuzných. Historikové v návodu identifikovali jednu z kopií receptu alchymisty Eirenaea Philaletha, kterého Newton v několika místech citoval a odkazoval na jeho práci. Philalethův text, jehož tištěná verze pocházela z doby kolem roku 1678, však Newton doplnil o vlastní poznámky a vlastní bádání. Tvrdí to alespoň jeden z kurátorů fondu, James Voelkel.
Podle něho je vysoce pravděpodobné, že Newton s tímto receptem experimentoval. O povaze dalších, byť s receptem nesouvisejících Newtonových pokusů, údajně svědčí také dopisované poznámky, které provázejí texty daného svazku při pokrajích stránek. „Newton měl ve zvyku své po laboratoři se povalující deníky používat pro dočasné zápisky o experimentech,“ vysvětlil Voelkel pro server Chemistry World. Skeny jedinečných písemných dokumentů lze nalézt na webu nadace Chymistry of Isaac Newton Project po boku dalších Newtonových zápisníků.
