Bez pardonu

Určitě jste to zažili. Vyjdete na ulici a uskakujete psím výkalům. Hlavně po zimě, kdy byly schované pod sněhem. Chcete si zkrátit cestu přes trávník? Tak to máte skoro jisté, že si psí hovínko odnesete domů. Vypravíte se do parku nebo k Podkrušnohorskému přivaděči a vstříc vám běží pes velký jako jelen. Bez vodítka a náhubku, s páníčkem daleko za zády. Kousne, nebo si vás chce jenom očuchat? Raději zůstanete bez hnutí stát. Co s tím? Vyčinit majiteli tak velkého zvířete za to, že ho pouští navolno, chce odvahu. Za nic z toho pes nemůže. Na vině je ten, komu patří. Jak se ale bránit bezohlednosti takových pejskařů? Pokutovat, pokutovat, pokutovat. Nic jiného nezabírá. Bez pardonu, bez domluv. Těch už bylo za ta léta, co se pejskaření stalo módou, víc než dost.