„Chtěli bychom pokrýt ona bílá místa. Jelikož příliš nefigurujeme přímo v koncovém byznysu, uvažujeme, že bychom tak učinili s lokálními partnery. Těm bychom zajistili dostatek konektivity a šíření k uživatelům už by bylo na nich,“ popsal pro E15.cz plány ČRa šéf společnosti Michal Čupa. „Obchodní strategii už máme připravenou.“
Pro Radiokomunikace údajně tento typ byznysu dává dobrý smysl. „Máme asi 2800 kilometrů optiky v rámci celé země a v technologiích dávají větší objemy smysl, kvůli úsporám a podobně. Tok dat od běžných uživatelů se na naší infrastruktuře nijak zásadně neprojeví,“ uvedl Čupa. Pro ČRa může mít koncový internet také ten efekt, že díky němu získá i velké firemní zákazníky s obsahem a podobně, kterým bude moci zaručit lepší doručení dat k uživatelům.
Bílá je většina Česka
Za bílá místa, o kterých je řeč, jsou označovány lokality v posledním měření Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), „ve kterých nepůsobí ani jeden subjekt, jenž pokrývá alespoň 50 procent domácností přípojkami umožňujícími vysokorychlostní přístup na internet a nepředpokládá se změna tohoto stavu v nejbližších třech letech.“ Podíl bílých míst na celkové mapě Česka je obrovský, rovných 82 procent. Některé subjekty metodiku zpochybňují a na úřad posílají své připomínky ke zpracování.
Právě ČTÚ má podle Čupy v dalších případných aktivitách Radiokomunikací v broadbandu sehrát důležitou roli. „Čekáme, jak se k tomu regulátor postaví. Myslím, že by ČTÚ měl projevit vůli a jasně říci, zda naše aktivity podpoří,“ konstatoval Čupa s tím, že má na mysli investice peněz vybraných v aukci mobilních kmitočtů. O tom, zda se tyto miliardy vrátí zpět na trh, se prozatím pořádně neví. Politici minimálně před volbami tvrdili, že část určitě ano.
Michal Čupa je toho názoru, že nikdo z velkých hráčů do broadbandu nijak zásadně investovat nebude, což může být v budoucnu problém. I když zdejší sítě prozatím kapacitou dostačují, s nárůstem přenášených dat se to může relativně rychle změnit. „LTE rozhodně nevyřeší vše,“ uvedl Čupa.
„Budování přístupových sítí nové generace (NGA) je v tuzemsku doposud velmi pomalé,“ souhlasí ICT Unie, která pro tyto účely sestavila pracovní skupinu. Podle návrhů sdružení musí na další expanzi hodně zapracovat stát. Nejde ani tak o dotace, jako spíše o výraznou úpravu stávajících zákonů, například o výstavbě dopravní, vodní a energetické infrastruktury či o elektronických komunikacích. Problémy byly analyzovány také v nedostatečném územním plánování, finančních nárocích obcí a tak dále. Problematika broadbandu by se tak měla dostat třeba na ministerstvo pro místní rozvoj.
S problémy, které výstavbu broadbandu doprovázejí, chce pomoci také Evropská unie, která schválila návrh směrnice, jenž by měl mimo jiné usnadnit „kopání v zemi“. Internetoví provideři a operátoři by měli mít přístup do různých infrastrukturních prostor (kanalizace, šachty, výkopy při stavebních pracích a tak dále), což by mělo srazit cenu výstavby internetu dolů. Více o tom v našich dřívějších textech.
