Ze své primátorské židle vidí přímo na zámeckou věž. A dívat se na ni bude už druhé volební období. I když mu mnozí prorokovali politický pád, mýlili se. Sociální demokrat Jiří Lajtoch se podruhé stal prvním mužem přerovské radnice. Přesto, že jeho odpůrci byli hlasití. Vyslechl si od nich výhrůžky i urážky, a jeden z deníků ho dokonce vyhodnotil jako nejneschopnějšího primátora.
Co vám vaši odpůrci nejčastěji vytýkají?
Dopravu v Přerově, ucpané silnice, kolony aut. Někteří mi dávají za vinu, že jsem se nesnažil, aby městu odlehčila dálnice. Svědomí mám ale naprosto čisté. Jednal jsem s ministry, psal dopisy, dokonce i vyhrožoval blokádou. Je ale jasné, že sám dálnici za patnáct miliard nepostavím. Navíc ještě nejsou ani vykoupené pozemky zhruba za miliardu korun. Letos na tyto výkupy parcel šlo ze státních peněz padesát milionů, což je směšná částka. Teď se bude 3. prosince otevírat dálniční úsek Kroměříž – Říkovice a já se obávám, že se tím doprava v Přerově ještě více zkomplikuje. V boji ale určitě setrvávám. Ve čtvrtek 11. listopadu jsem jednal v senátu s ministrem dopravy Vítem Bártou a požádal ho o jasné stanovisko.
Co všechno chcete za čtyři roky volebního období zvládnout?
Rád bych se mimo jiné soustředil na podobu Masarykova náměstí. Městský dům, který je jeho dominantou, potřebuje statické zajištění. Chtěli bychom opravit i budovu, která s „Měšťákem“ sousedí a je v havarijním stavu. Po rekonstrukci by v ní mohly být šatny, místo pro rekvizity i zázemí pro umělce, kteří v Městském domě vystupují. Budu se snažit řešit i ohyzdnou budovu Emosu, postavenou v socialistickém stylu. Chtěli bychom ji třeba i po patrech postupně odkoupit a pak jí dát takovou fasádu, která by do historického centra lépe zapadla. Rád bych prosadil i to, aby přes náměstí nejezdily autobusy. Zastávka je přímo u Městského domu – a to mi přijde nedůstojné.
A co radnice?
I když někteří moji kolegové prosazují, aby se sídlo radních přestěhovalo na Horní náměstí, já bych se zatím neunáhloval. Dokud nevíme, co by bylo v budovách po současné radnici, bylo by to předčasné.
Jaká protipovodňová opatření chystáte?
Na nábřeží Edvarda Beneše chceme směrem k mostu u elektrárny nechat udělat betonovou hráz. Ta by měla udržet vodu, i kdyby Bečva měla sedm metrů. Při letošních povodních jsme právě tady museli dávat pytle s pískem, protože řeka tam hrozila vylitím. Také u tenisu, směrem k zahrádkám, chceme vybudovat neprodyšnou stěnu.
Co byste Přerovu přál?
Aby se město opravdu stalo křižovatkou dopravy, ke které je předurčené. Je tu železniční uzel, chystá se tu civilní letiště. Zamlouvá se mi i přes sto let stará myšlenka, že by se Přerov mohl stát přístavištěm průplavu Dunaj-Odra-Labe. Tak by se město mohlo stát evropsky významnou a prosperující tepnou. Také bych si velice přál, aby tu byla průmyslová zóna, která by přinesla lidem práci. Bohužel, tím jsme se dostali zase na začátek tohoto rozhovoru. Dokud tu nebude dálniční obchvat, investoři se nám do této zóny rozhodně nepohrnou. Měl jsem jednání se zájemci, ale všechno krachlo na tom, že je v současné době doprava v Přerově komplikovaná. Přes všechny mé plány proto doprava zůstává prioritou číslo jedna.
