Chtěl zabít svoji milenku. Teď vyhrožuje hladovkou

V prosinci uplynou tři roky od chvíle, kdy Ladislav Svitek v autě na silnici mezi obcemi Lány a Lázně Bělohrad na Jičínsku napadl a málem uškrtil ženu z Nové Paky, se kterou v té době žil. Za pokus o vraždu poslal hradecký krajský soud dvaašedesátiletého muže na deset let do vězení. S následným odvoláním neuspěl a minulý týden se případ vrátil do Hradce Králové. Svitek se dožadoval obnovy řízení. U soudu tvrdil, že neměl v úmyslu zabíjet, vyšetřování provázely nedostatky a poškozená žena se mu mstí.

Napadenou ženu zachránila svědkyně

Podle obžaloby Svitek své tehdejší přítelkyni v autě ovinul škrtidlo okolo krku a pevně zatáhl. Když jej vyrušilo projíždějící auto, se škrcením přestal a drama pokračovalo venku. Tam se ženou smýkal po silnici, kopal do ní a dvakrát jí dupl na krk. Když sedl opět do auta, měl s vozem manévrovat tak, že se ležící žena obávala přejetí. Vstala a pokusila se zastavit další projíždějící autmobil. To se podařilo a z místa jí řidička odvezla. Podle soudních znalců se ze Svitka nestal vrah jen náhodou. Kdyby se škrcením nepřestal, ženu by zabil.

Svitek však tvrdí, že vyšetřování nebylo v pořádku a proces byl nespravedlivý. Přiznává, že ženu bil, avšak odmítá, že by měl v úmyslu ji zabít.

„Přidělili mi advokáta ex offo, který pro mne neudělal vůbec nic a obrátil se proti mě. Nenechal mě pořádně si přečíst některé spisy. Řada výpovědí neodpovídá skutečnosti. V autě jsem ji bil, ale venku mě napadla ona. Byla to od ní finta. Byla trvale pod prášky, které zapíjela alkoholem. Měla možnost se v autě zamknout nebo utéct, ale ona mě kopla. Výpověď řidiče, který jel okolo, neodpovídá skutečnosti. Rekonstrukce vůbec neproběhla,“ říkal směsicí slovenštiny a češtiny Svitek, který má trvalé bydliště v Ostravě, odkud před lety přišel ze Slovenska.

Před soud předstoupil jediný svědek. Tehdejší i současná přítelkyně Svitka Josefa Petrů z Novojičínska. Ta musela odpovídat i na nepříjemné otázky. Svitek měl totiž poměr s ní i s poškozenou ženou, a atk se jí třeba soudce ptal, zda jí to vadilo.

„Vadilo mi, že žije u ní. O tom, že se s ní seznámil na inzerát, a že mezi nimi byl intimní poměr, jsem nevěděla. Říkal mi, že se s ní seznámil přes jejího otce,“ říkala Petrů, která nevěděla ani to, že Svitek byl již sedmkrát soudně trestán.

Chce zahájít hladovku kvůli soudci

Soudce Jiří Vacek od počátku upozorňoval, že pro obnovu procesu Svitek musí předložit nové důkazy. Ten sice předložil celkem devětadvacet bodů s výhradami, ale ani jeden z nich neobsahoval nový důkaz. Podle soudce není po několika letech možné provést rekonstrukci a důkazy jsou dostatečné. Proto žádost o obnovu řízení zamítl. To Svitka rozčílilo a začal si důrazně stěžovat.

„Budu podávat stížnost. Chápu, že na něco je po takové době pozdě, ale některé věci by měly být vysvětleny. Jsem ochotný předvést, jak to bylo ve skutečnosti. Z vaší strany, pane soudce a státní zástupče, není jiná snaha, než mě jako cizince poškodit. Až podám stížnost, zahájím hladovku proti panu soudci, který neměl zájem, aby se něco vysvětlilo. Beru trest, ale jen za to, co jsem udělal,“ říkal přeskakujícím hlasem Svitek a po chvíli dodal, že je odhodlaný hladovku držet za každou cenu.

„Klidně zdechnu, je mi to jedno,“ řekl Svitek, který si stěžoval také na chování policistů. Prý mu nadávali.

„Nelíbí se mi vystupování policie a kriminálky. Říkali mi, abych se přiznal, že jsem ji chtěl zabít a také, že jsem přivandrovalec a mám táhnout, odkud jsem přišel. Mám slovenskou národnost. Do republiky jsem přišel pracovat. Dělal jsem v dolech do doby, než se zhoršil můj zdravotní stav. V sedmdesátých letech tam zahynuli moji kolegové, měl jsem tam zůstat také,“ zoufal si Svitek.