Premiéra komedie Čistírna byla ostře sledovaná. Za prvé se jedná o první uvedení této hry na českém jevišti a za druhé vedení divadla doufá, že právě tento kus bude pardubický soubor prezentovat na dalším Grand festivalu smíchu.
Němečtí autoři Wolfgang Spier a Pit Fischer považují svou hru za situační komedii. Realizační tým Východočeského divadla se ale rozhodl, že z Čistírny udělá grotesku. „Hrdinové komedie chtějí být rychle šťastní. Získat snadno peníze a napálit všechny kolem sebe,“ mluví o zápletce režisérka Hana Mikolášková. Dvojici Peterovi a Johnovi jde o starý zapomenutý trezor plný peněz. Získání pohádkového bohatství jim komplikuje neodbytná zákaznice, policista a láska v podobě krásné Evelyn.
Režisérka se snažila vytvořit živou inscenaci plnou gagů a pohybových vtipů, se kterými pomáhal známý choreograf David Strnad. Vykreslila dobře jednotlivé typy postav. Vsadila i na dynamickou hudbu Davida Smečky. Přesto se představení poněkud vleče. Působí dojmem, že se pořád na něco čeká. Zvláště ze začátku první půlky diváci na svých místech nervózně poposedávali. Nápadité gagy jsou jaksi „vložené“ a trochu matou. Když Martina Sikorová jako Evelyn přichází na scénu, předvádí vtipnou pohybovou reakci plnou smyslnosti. Proč ale svádí Petera, když v této chvíli je zamilovaná do Johna? Jednotlivé herecké výkony jsou skvělé. Miláčkem publika se okamžitě stává nešikovný Peter v podání Jana Musila. Dobře vypadá i výprava Zuzany Přidalové.
Čistírna Východočeského divadla Pardubice není bouřící groteskou, ale spíš milým představením. Slzy smíchu netečou, ale diváci se při odchodu usmívají. Na závěr si vypůjčím citaci z Čechovova Racka, kterého má pardubické divadlo také v repertoáru: „Ano, je to takové milé, talentované. Milé, ale do Tolstého to má daleko.“ Uvidíme, jestli to v konkurenci ostatních komedií na Grand festivalu smíchu bude stačit.
