Očekávat něco překvapivého, a navíc jen k svátku, je samozřejmě pošetilé. Očekávat však něco malého a mi lého je standardní. Mé napětí bylo o to větší, že s mým dárcem jsou vždy celkem dobré zkušenosti, v krabičkách od něj jsem rozvázala již mnoho pěkných pozorností. Kytku číšník ubytoval do vázy, jen co podal aperitiv. A při něm dostávám do ruky malou krabičku. Naši přátelé při společné večeři také zvědavě pokukují. Že by nějaký přívěsek z mých oblíbených polodrahokamů? S napětím rozbaluji mašli a vyndavám ten tajemný předmět, který mi přivezl ze své poslední cesty do Tanzánie. Je to… mýdlo!!! Koupené nejspíš někde na letišti.
Léta zkušeností v manažerských pozicích mě vytrénovala tak, že umím nasadit tvář pokerové hráčky. Nebylo na mně nic znát; o to hůř ale bylo uvnitř! Tam vše bublalo, bouřilo a burácelo…
Můj dárce má intuici. Byl nesvůj, co se to se mnou děje. Pak se odvážil zeptat. „Dal jsi mi mýdlo,“ zasyčela jsem, „to by nesnesla ani moje prababička, která jedla k obědu suché brambory, ale říkávala mi: Jako dárek se mýdlo nehodí!“ On byl uražen, já naštvána. Mýdlo! Pro mě důkaz jeho nepozornosti a přezíravosti! On nechápal, že jsem tak zuřivá, když přece nezapomněl a „něco“ mi přivezl. „To by mě taky hodně rozčílilo,“ komentovaly všechny moje známé situaci, ze které jsem se potřebovala v následujících 48 hodinách asi sedmkrát vypovídat. Skoro všechny měly ale podobnou zkušenost. Což mě trochu uklidnilo a zároveň podnítilo moji zvědavost. Proto jsem se pustila do důkladného bádání. Jeho cílem bylo pomoci mužským čtenářům ZENu, kteří chtějí udělat ženám radost, aby pochopili složitosti mysli obdarované, byli si vědomi důležitosti „projektu dárek“ a nikdy nic nepodcenili.
Kytička, nebo bavorák?
Vánoce, narozeniny, svátek, výročí, všechny tyto události jsou spojeny s dárkem. Jde o důležitý symbol, který ukazuje s přesností digitálních vah, jak dárci na obdarované záleží. Nejcennější dary jsou pro ženu takové, které dokazují, že na ni muž myslí, zná její přání, a proto vybírá s citem. Takový dárek je zpravidla potvrzením krásného vztahu či trampolínou do ještě vyšších sfér. Zato opakované zklamání může způsobit zkázu podobnou výbuchu jaderné bomby.
Na téma vhodného či nevhodného daru jsem otevřela na Facebooku diskusi. Jeden muž hlásal, že kytička fialek z lásky je lepší než bavorák, což mu všechny diskutující jednotně vyvrátily. K bavoráku fialky ano, ale samotné ne! Od mužů rovněž zaznělo: jaképak štráchy s dárky, když se nelíbí, tak se vymění. Jenže s takovým přístupem, milí pánové, narazíte jak buldozer do čínské vázy.
Začněme od nejnemožnějších dárků: Na vrcholu leží CD, DVD či knihy, když je nabíledni, že muž myslel víc na sebe. Takže rozhodně ne Pokroky v myslivosti, je-li pán nimrod. Zní to jako samozřejmost, ale z mého výzkumu vyplynulo, že mnozí muži jsou opravdu mimo. Milena měla doma zrovna takový exemplář, takže si dárky na Vánoce začala kupovat sama, zabalila je a před dětmi překvapeně otevřela, aby později z manžela vymáhala peníze. Asi nepřekvapí, že dnes už jsou rozvedeni.
Zdánlivě taktické, avšak ve skutečnosti velmi ošemetné je domluvit se, že si k Vánocům nedáme nic, neboť jsme právě utratili spoustu peněz za byt. Dohodnout se takto pro ženu znamená, že zabalí knížku nebo lístek do divadla, pro muže je ale nic NIC. Takže pozor na zadání!
Mnohému muži ovšem nepomůže ani nápověda. „Ptal se, co chci, a tak jsem řekla hodinky, auto či španělsko-český slovník. Samozřejmě jsem chtěla hodinky, řekla jsem i přesnou značku, ale dostala jsem slovník!“ Z této zkušenosti se dá pro ženy vyvodit následující: přání sdělit zcela přesné!
Názory žen na to, jaký by měl být dárek, jsou jednotné - z lásky, od srdce, abych věděla, že na mě myslí. Hodnota je dárku přisuzována případ od případu, nic se nedá zevšeobecnit. Ženy jsou však v tomto ohledu nejlepší znalkyně souvislostí. Co by při nějaké příležitosti bylo málo, je jindy krásné. Muž není zavržen, pokud se s dárkem nestrefí, to se dá s přehledem přejít a příště naznačit…
Harpagone, budeš „ex“!
Největší vyvrhelové jsou ovšem škrti, harpagonové, lakomci, šetřílkové, hamouni či držgrešle, kteří obvykle - a dárek to jen urychlí - skončí v citovém propadlišti a jsou zařazeni do kategorie „ex“. „Muži, co odměřují milenkám nebo svým ženám kroupy do hrnce, si dělají ohromnou ostudu, a ty je kvůli tomu dříve nebo později opustí,“ tvrdí kamarádka Alice. Jiná diskutující dodává: „Seznámila jsem se s anglickým producentem, mluvil o svatbě. Přijel na Vánoce s řečmi slibů, tak jsem čekala prsten. Dostala jsem bonboniéru a mejdlíčka. Myslela jsem si, že je to fór, když je to boháč od filmu. Protože to fór nebyl, tak jsem ho poslala k vodě, čemuž dlouho nemohl uvěřit.“ Další kamarádka žila řadu let s mužem, který vydělával stamiliony, ale jí ani nepřispěl na hypotéku na byt, ani na auto, a se šperky k Ježíšku se taky moc nevytáhl. Zamilovaná žena dlouho zavírá oči, ale prozření se, dříve či později, nakonec dostaví.
O nemocných lakotou se zmiňuje hodně žen. O těch, kteří při placení u kasy v supermarketu nemohou najít peněženku a v restauraci, když přichází číšník s účtem, musejí náhle na záchod. Mnozí milionářští lakomci, právě proto, že jsou tak posedlí penězi, se rádi vyvyšují nad „obyčejné“ muže. Ti ovšem vůči své milované dokážou být v poměru příjem-výdej výrazně štědřejší. Bagrista, který dá své milé pozlacený řetízek s pěkným přívěskem, může být výrazně lepší „terno“.
Mužům se troubí do hlavy lecjaké hlouposti, kterými se inspirují, nebo na to přinejhorším přijdou sami. „Kámoška slavila výročí roční známosti s milencem. Pozvala nás na večeři s ním - a dychtivá otevírala krabičku od svého pana Božského. Mysleli jsme, že budeme volat záchranku, jak zbledla, když našla vibrátor,“ povídá moje známá. Stejný příběh mi vyprávěla dáma, která slavila čtyřicetiny na party pro padesát lidí a přede všemi rozbalila taktéž erotickou pomůcku.
Jedna diskutující, Soňa, se svěřila: „Měla jsem muže, kterému jsem se moc líbila. Půl roku mi dával různé drahé dárky, taky auto za miliony. Jenže já jsem s ním nejenom nemohla spát, ale ani mu dát pusu. Ani za toho nádhernýho červenýho bouráka! A tak se mi líbil. Po čase ho odvezl, prý že do servisu. A to bylo naposledy, co jsem to auto viděla. A naštěstí i toho chlapa.“
Nezapomenutelní jsou rovněž ti, kteří chtějí dárky zpátky. „Můj bývalý snoubenec po ukončení vztahu hystericky vyžadoval všechno oblečení a šperky, které mi dal. Oblečení si nepamatoval, tak jsem do kufru dala růžové šaty a křiklavou blůzu, ale trval na zlatém masivním náramku, který mi koupil v Římě při zásnubní cestě. Hlásil pak, že to dal první kurvě, kterou na Václaváku potkal,“ vzpomíná Jarmila.
Hrnce prou každou
Ale teď pojďme k pozitivnějším zkušenostem. „Vlastnoručně namalovaný obraz, vyřezávaný prstýnek ze dřeva zdobený stříbrem, letecký trenažer a let balonem v Krkonoších,“ vypočítává Jana bezvadné dárky svého kreativního manžela; a takových případů by se našlo mnohem víc. „Musí být originální, klidně ať jsou to tkaničky do bot, když budou posázené diamanty od Cartiera,“ má jasno Andrea.
„Před mnoha lety jsem od přítele dostala z lásky kamínek pro štěstí. Chtěla jsem ho mít u sebe, tak jsem ho nechala olemovat zlatou klíckou a příteli vrátila. Mrknul na kamínek a zasvítily mu oči. Na dalším setkání mi ho zavěsil na krk na zlatém řetízku. Já jsem jednou našla krabičku od strašně drahého pera, atraktivně zabalila a věnovala mu ji. Když rozbaloval mašli, v jeho očích jsem viděla naprosté zděšení, protože si říkal, co by s takovou předraženou věcí dělal. Pak ji otevřel a byla v ní z lásky darovaná fialová pastelka. Oddychnul si nadšeně - a má ji dodnes,“ vzpomíná Klára, hrdá držitelka mnoha krásných dárků z lásky.
Šperkům bych tady ráda udělala malou reklamu. Cituji proto dámu nejpovolanější, Jitku Kudláčkovou, která se jejich designu, tvorbě a „psychologii“ věnuje dlouhá léta. „Důležité je, aby muž podpořil ženskost své partnerky. To asi nic neudělá lépe než právě šperk. Mnohé ženy jsou praktické, chtějí třeba novou sadu speciálních hrnců - ale toho by si muž neměl všímat, to je přece ,pro všechny‘. Dárek muže sděluje - mám tě rád, máš pro mě cenu a zasloužíš si to.“
Láska ve verších
Ne všichni muži jsou obratnými či movitými dárci, nešikovnost je ale na rozdíl od lakoty roztomilá. Je třeba ceněno, že v počátku vztahu muži píší básně - ty ženy opatrují jako klenot. I ti, kteří se později pro společný život neosvědčili, psali krásné verše - a ženy je mají schované desetiletí a vědí, kde jsou, i když se stěhovaly třeba pětkrát a třikrát rozvedly. A i po té době si je rády čtou…
Kauza mýdlo leccos pročistila. Zpětná vazba je důležitá, i když o nevhodnosti daru je třeba mluvit s opatrností přecházejícího přes minové pole. Po svátku jsem měla i narozeniny a byla plna očekávání. Rozbaluji exkluzivně zabalenou krabičku. Je v ní obrovské mýdlo ve tvaru srdce. Usmívala jsem se nadšeně a tušila, že vtip bude dokonale dotažen. A nemýlila jsem se! Uprostřed bylo mýdlo umně vydlabané a v něm krásný šperk! Takže teď už se můžu těšit i na Štědrý den!
