Do posilovny jsem nechtěl, říká Hujsl

Posilovnu poprvé navštívil v osmnácti letech. Zprvu nechtěl. Od té doby ale nepřestal. „Přemluvili mě kamarádi, abych tam s nimi šel,“ říká Lukáš Hujsl z Velešína. Dnes je mu třicet let a třetím rokem se věnuje závodění v naturální kulturistice, která odmítá používání jakýchkoliv dopingových látek. Jeho bilance je úžasná. Tři mistrovství republiky a tři tituly.
Ten poslední získal před dvěma týdny v Budějovicích. Dvanáctého června bude povoláním dopravní policista reprezentovat na mistrovství Evropy v Itálii.

Přijde mi, že lidé se dělí na ty, kteří kulturistiku obdivují a ty, co ji odsuzují.

Setkávám se s oběma názory. Většina lidí mi říká, že se jim to líbí a motivuje je to k tomu, aby na sobě také nějak pracovali. Setkal jsem se ale i s druhou stránkou. Přijde mi, že jsou to lidé, kteří tomu nerozumí, a sport je zajímá jen z gauče.

Jak jste se ke kulturistice dostal vy?

Chodil jsem posilovat, ale na první závody jsem se vydal v roce 2008 v Třinci. Hned jsem vyhrál.

To člověka asi docela nabudí, ne?

Chtěl jsem si to zkusit jen pro svůj pocit a dokázat si, že mám na to ustát přípravu a dietu. Prošel jsem si tím, zaujalo mě to a zůstal jsem.

Co je v tomhle sportu nejdůležitější?

Rozhodně příprava. Podstupuji ji minimálně čtyři měsíce před soutěží. Musím upravit stravu. Dělá mi problémy shazování kil a nechci se trápit aerobním cvičením na poslední chvíli. Dieta je založená na mase, rýži a zelenině. Dobroty jako buchty, pizzu nebo hamburgery vypouštím. Tvrdší dieta pak přijde čtrnáct týdnů před soutěží.

A to jíte co?

Ovesné vločky a rýži. Střídá se kuřecí a krůtí maso. Převážně tedy spíš to krůtí. Sem tam i hovězí. Používají se sacharidové vlny. Každý den se naváží určité množství a jede se od sto gramů po čtyři sta. Je to tvrdý režim. Nesmí se to porušit. Nemůžu si někde něco zobnout.

Jak do toho ještě cvičíte?

V objemové části jsem trénoval pětkrát týdně. Teď od února už jsem najížděl každý den. Jednofázově a občas i dvoufázově.

Kromě cvičení a jídelníčku je důležitá i choreografie, abyste své svaly prodal.

Volná sestava. Mám v tom rezervy. Dá se to ještě líp nacvičit a udělat ještě větší show. Není to úplně moje parketa. Samozřejmě choreografie a posilování jsou dvě oddělené disciplíny v přípravě.

Kolik závodů ročně absolvujete?

První rok jsem podstoupil dvoje závody. Letos jsem měl jedny v Budějovicích a teď pojedu do Itálie. Pak si chci dát do konce roku volno.

Nechce se vám podstupovat tu dřinu?

Není jednoduché to vydržet. Člověk si užije málo volna. Když pak přijde léto, grilování a podobně, nemůžu si dopřát nic jiného, než co mám předepsané. Člověk se pak cítí jako ve vězení. Jednou za rok to stačí. Kdybych chtěl jít závodit i na podzim, měl bych teď volnější měsíc. V srpnu už do toho zase musím jít naplno.

Jaké máte cíle pro mistrovství Evropy?

Nejdu tam s tím, že bych měl uspět. Je to zpestření. Nebyl jsem jinde než na našich mistrovstvích. Není to tak daleko a není to tak finančně náročné.