Třicetiletý Klaus Henze fandí hokejovému klubu Vajgar Jindřichův Hradec. Je jen málo zápasů, na kterých by nebyl. Atraktivní finálová utkání druholigového play-off si ale utéct nenechal. Hned v prvním zápase se ale dostal do potyčky. V průběhu poslední třetiny se vrhlo asi patnáct píseckých fanoušků na pětici hradeckých příznivců. Ti rychlejší stačili utéct, to se už ale nepovedlo Klausi Henzemu. Právě on schytal nejvíc ran a kopanců. Ještě při posledním pátém utkání série ho zdobil monokl.
„Začíná to u mladších fandů, kteří provokují druhý tábor. Ale když pak dojde ke konfrontaci, tak první prchají a my slušní to odskáčeme,“
„Začíná to u mladších fandů, kteří provokují druhý tábor. Ale když pak dojde ke konfrontaci, tak první prchají a my slušní to odskáčeme,“ vidí Henze příčinu neustálých potyček. Pořadatelé už v dalších zápasech nic nepodcenili. Na páté utkání dorazila největší návštěva hradeckých fanoušků. „Už u vchodu došlo ke šťouchání a narážkám,“ naznačil Henze možné problémy s píseckým táborem. Od zahajovací buly byla asi padesátka příznivců Vajgaru pořádně slyšet. Nervózní fanoušci vyzdobení šálami, dresy a za podpory bubnů hnali svůj oblíbený tým dopředu. Ani první gól v hradecké brance neubral nic na intenzitě povzbuzování. „Hoši bojovat,“ znělo ze sektoru hostů. Pokřik pak vystřídalo skandování: „Dejte jim gól!“
„Kluky nepoznávám. Jindy aspoň bojují, dnes hrají na půl plynu,“ nevěřil Henze. Ani ve druhé třetině se výkon nezlepšil. Po dalších třech gólech po sobě vrhali fanoušci strnulé pohledy. Po páté brance vydrželi už jen ti nejvěrnější. „Mistři, mistři,“ skandovali nadšeně domácí příznivci. Písecké oslavy zakončila nepovedená mexická vlna. Na druhé straně vystřídal hradecké zklamání pokřik: „Hoši děkujem.“ A na závěr tleskal oběma týmům už celý stadion. Fanoušci slavili, i když nevyhráli. „Scházíme se před i po zápase v Apollu. Nezapomeneme rozebrat utkání, nechybí ani elektronická tužka,“ vtipkuje Henze a naráží na televizní studio.
Přesto fanoušci Vajgaru vyřazení nebrali tragicky. „Nevadí, porážky ke sportu koneckonců patří. Nejsme přece kapela, abychom stále vyhrávali,“ ukončil sérii Henze oblíbeným sloganem.
