Hřbitov kapliček: unikát u Temelína

Dlouhá zeď s výklenkovými kapličkami a barevnými malbami. To je unikát, který ničilo počasí i nesprávné zásahy lidí. Teď se albrechtický hřbitov konečně dočká oprav.

Návštěvník si tu připadá jako v jiném světě. Otevře bránu a vstoupí na hřbitov, kterému se žádný nepodobá. Je přitom jen kousek od Budějovic, pár kilometrů od temelínské elektrárny. V obci Albrechtice nad Vltavou.
„Jezdí sem celé autobusy. Náš hřbitov je světová rarita a jsme na ni patřičně hrdí,“ říkají starousedlíci František Šíma a Václav Zeman.
Kulturní památku s věhlasem i za hranicemi republiky vyhledávají vedle turistů také filmaři. V roce 1941 tu režisér František Čáp natáčel drama Jan Cimbura. V roce 1976 zase František Vláčil Dým bramborové natě a následovala řada dokumentárních snímků.
Důvod je jednoduchý: lidi uchvacují kapličky, které vytvářejí hřbitovní zeď. S nápadem vystavět je kolem pohřebiště u kostela sv. Petra a Pavla přišel farář Vít Cíza 19. července 1840.

Stavby odstartovala smrt farářovy matky a sestry

Měly se stát důstojným pomníkem jeho zemřelé matce a sestře. Farář ale narazil na problém: měl představu tří kapliček u sebe a mrtvé ženy byly dvě. Když se k němu přidružili mlynář a rychtář, mohlo se v roce 1841 začít stavět.
Vzápětí následovala nákladem učitele Matěje Kubíčka, místního chalupníka a duchovního, další trojice. Na vrcholu každé z kaplí se ocitl železný kříž, plochu nik pokryla nástěnná malba, zobrazující patrona nebo patronku nebožtíka. Prostor pod obrazem zase ozdobil Cízův rýmovaný náhrobní text se jménem zesnulého. Malířské práce se ujal Cízův přítel František Mikule z Jinína u Strakonic.
Pomníky se začaly místním líbit, další kapličky rychle přibývaly. Při výstavbě se důsledně dodržoval systém trojice kaplí, místy s prolukami mezi nimi. A když nestačila ohradní zeď, přeneslo se budovatelské úsilí na plášť kostela.
Vít Cíza zemřel na Silvestra roku 1864. Nad jeho pomníkem se odehrává Poslední večeře Páně.
Realita roku 2009 už tak pohádkově nezní. Barvy vybledly, povrch fresek je v několika výklencích oprýskaný. Anebo je tu už jen holá zeď s evidenčním číslem.
Kam se poděly barevné malby? „Nebyly to, bohužel, originály, ale rámy s nově namalovanými obrazy pořízené později. Ty jsme museli odstranit, protože se drobily,“ vysvětluje starosta Albrechtic Václav Kaifer.

Nové obrazy z osmdesátých let

Od samého začátku poškozovala malby vzlínající vlhkost v neizolovaných zdech. „Za ta léta se tu odehrálo už několik oprav,“ informoval budějovický památkář Roman Lavička.
Nové barevné obrazy se na albrechtickém hřbitově objevily až v osmdesátých letech minulého století. Na kovových rámech připevněných do výklenků. „Tehdy se definitivně rozhodlo, že nikdo nebude odizolovávat zdi, ale že se do výklenků přes původní originální zafixované fresky připevní ocelové rámy s pletivem pokrytým nosnými vrstvami pro nové obrazy. Jen tak měly odolat vlhkosti i povětrnostním vlivům,“ popisuje starosta Kaifer.
I tyto obrazy, hezké na oko, však vzaly za své. A skončily v depozitáři.

Albrechtický obecní úřad chce hřbitovu vrátit jeho velkolepost.

„Nejprve jsme museli vypořádat majetkoprávní vztahy, protože hřbitov i kostel patřil církvi. V roce 2007 se podařilo bezúplatně převést hřbitov i s kapličkami na obec. Od té doby jen opravujeme a sháníme peníze. Zatím jsme za více než milion korun opravili hřbitovní zeď,“ dodal starosta.
Nová výmalba kapliček vyjde na 3,2 milionů korun. „Malby restaurátoři provedou podle dochované fotodokumentace památkového ústavu a do spodní části výklenku doplní i verše,“ ujišťuje památkář Roman Lavička.