Jiří Balcárek: V létě přijdou změny

Vedení Městského fotbalového klubu Karviná po jedenadvacátém kole udělalo změnu na postu hlavního trenéra. Na místo dosavadního kouče Leoše Kalvody, přišel další muž z Hané Jiří Balcárek. Stejně jako Kalvoda je úzce spjatý s olomouckým fotbalem,
Sedmatřicetiletý kouč má za úkol opět pozvednout uvadající celek. Zatím se mu to ale příliš nedaří. „Nejsem spokojený,“ hodnotil své angažmá u karvinského klubu. Poslední zápas ale jeho svěřenci úspěšně zvládli a v Třinci zvítězili 3:1. Karvinští se tímto výsledkem dostali na osmé místo druholigové tabulky.

Přemýšlel jste dlouho, než jste Karviné kývl? Ta nabídka byla lákavá, ale než jsem se rozhodl, že do Karviné půjdu, nejdříve jsem zvedl telefon a zavolal Leoši Kalvodovi, po kterém jsem měl mužstvo převzít. Leoš je můj kamarád a první informace o týmu jsem chtěl mít od něj.

Co vám řekl trenér Kalvoda? Jen samé pozitivní věci a radil mi, že místo v Karviné mám vzít.

Když jste přišel k mužstvu, co jste zjistil, že je jeho největší problém? Je to ve struktuře mužstva. Bude to dlouhodobější problém a nezmění se to jen výměnou trenéra. Kádr prostě potřebuje obměnit.

Je to tak, že kádr chcete omladit? Je to jedna z věcí, o které se s vedením bavíme. Těch střípků kolem mančaftu je ale více. Každopádně změny v týmu plánujeme na léto.

Ať už za trenéra Kalvody, nebo za mě, mužstvo dostává strašně moc branek ze standardních situací. Chybí nám hráči, kteří jsou schopni je ubránit.
Po příchodu k mužstvu jste tvrdil, že za odvolání trenéra Kalvody můžou hráči. Že fotbalu nedávali všechno. Máte pocit, že se od vašeho příchodu přístup hráčů zlepšil? Myslím, že jen nakrátko. Hráč se sám od sebe nezmění. Je to o charakteru a typologii hráčů. Hráč si nesmí myslet, že bude chodit na tréninky a pak bude automaticky hrát. K povinnostem fotbalisty patří životospráva, spánek, strava a různé mimofotbalové věci. Já jsem nějakou dobu jako hráč působil v Německu a nikdo se o vás nestaral. Musel jste prostě přijít perfektně fyzicky připravený. Kdyby ne, nehrál bych. A právě v létě na všem chceme zapracovat.

Tým jste před několika dny vzal na zátěžové testy. Je tohle standardní věc v průběhu sezony? Je to standardní na konci sezony, aby trenér zjistil aktuální stav hráčů s ohledem na přípravu na další sezonu.

Co vám výsledky ukázaly? To si nechám pro sebe.

Jste spokojen s tím, jakých výsledků Karviná pod vaším vedením zatím dosáhla? Zdaleka nejsem spokojený.

Co k tomu chybí? Ne všichni hráči jedou až na doraz. Když všichni netáhnou za jeden provaz, jde to těžko.

Máte neustále dobré kontakty na olomoucký fotbal. Dá se očekávat, že posily pro své mužstvo budete hledat právě na Hané? Dá se to očekávat. Nechci ale brát jen hráče z Olomouce. Nemám rád, když z jednoho klubu do druhého přijde více hráčů. Můžou se tvořit skupinky a to nedělá dobrotu. Stále hledáme vhodné hráče v českých soutěžích. Byli jsme i v Polsku nebo na Slovensku. Se sportovním manažerem Petrem Mašlejem prakticky neděláme nic jiného, než že hledáme hráče. Ale zatím to vidíme tak, že nejvhodnější doplnění je z Olomouce. Byli jsme se podívat i na béčko Baníku Ostrava, ale ti mají problém se záchranou, a aby soutěž udrželi, musí mít hráče z áčka. Olomouc je na tom v tomto směru v současné době daleko lépe.

Tuší někdo z hráčů, že bude v Karviné končit? V Česku se pořád řeší, jestli hráči tuší nějaké změny. V Německu se nás nikdo neptal. Hráči to mají jako zaměstnání. Jsou za to dobře placeni a musí se sami starat, aby je klub chtěl i nadále využívat.

Jak vypadá situace kolem Radka Slončíka? Radek s námi trénuje teprve tři týdny a dává se po zranění zase dohromady.

Počítáte s ním na příští sezonu? Určitě ano. Druhou ligu bez problémů uhraje. Navíc je to hráč, který ostatním může jít příkladem. Už jeho přítomnost na hřišti dává hráčům jistotu a jejich výkon jde nahoru.

Jaké umístění by Karviné ve druhé fotbalové lize slušelo? Určitě v horní polovině tabulky. Hráči tady mají výborné zázemí a myslím, že v přestávce všechno sladíme dohromady a budeme hrát tam, kam patříme.

Zdá se, že jste nekompromisní kouč. Co když si z vás v kabině hráči udělají legraci? Dokážete to přijmout, nebo viníka potrestáte? Legrace patří k jakémukoliv sportu a pokud je sranda vyvážená, nevadí mi.

Jako hráč jste působil pod trenéry, kteří mají u nás zvuk. Karel Brückner, Milan Bokša nebo Dušan Radolský. Přebral jste od nich nějaké metody nebo máte svou cestu? Nikoho nekopíruju, ale samozřejmě každý hráč, který se později stane trenérem, dá do tréninku prvky, které ho třeba ovlivnily jako hráče. Spíše mě ale hodně ovlivnilo působení v Německu, kde jsem hrával za Union Berlín.

Po skončení své hráčské kariéry jste se dal i na funkcionařinu. Ve vašem oddíle Sokol Leština, kde jste s fotbalem začínal, jste zastával funkci předsedy klubu a byl jste jakýmsi manažerem. Bavilo by vás to třeba i v budoucnu? Moc nechybělo, abych se i jako manažer živil. Po skončení kariéry v Německu jsem měl spoustu kontaktů, znal jsem řeč a dokonce jsem některým hráčům zprostředkoval zkoušky v německých klubech. Hráčům jsem pomáhal s komunikací a dělal jsem různé věci, které mají s profesí manažera hodně společného. Teď chci ale trénovat.