„Kickboxer, to není vymlácená hlava“

První předsudek. Každý kickboxer musí mít na sobě hroudu svalů. Druhý. Protože soupeři do sebe vzájemně kopou a mlátí se rukama, jde o brutální sport plný vážných zranění. Třetí. Kickboxu se věnují agresivní polointeligenti.
Přitom stačí se na pár minut setkat s mistrem republiky a majitelem bronzové medaile z mistrovství světa Pavlem Hennrichem, a všechny podobné předsudky padají k zemi.

Mrštný atlet

„Nesnáším takovou tu představu, že kickboxer rovná se vymlácená hlava. Já jsem zvládl při kickboxu vystudovat vysokou školu. Stejné je to s váhou. Kdo dělá tenhle sport, nemusí vypadat jako Rambo. Nadbytečná kila jsou přítěží, ideální je atletická postava. Kickboxer musí být pohyblivý a mrštný. A se zraněními to není tak vážné, nejčastější jsou obraženiny, modřiny, když třeba špatně kopnete a narazíte si kost,“ popsal Hennrich.
Ke kickboxu se dostal přes thajský box. „V Chomutově, odkud pocházím, vznikl oddíl, který vedl mistr světa Jiří Žák. Nejdřív jsem váhal, ale když tam začali chodit všichni mí vrstevníci, tak jsem se přidal. Pak mě přijali na Univerzitu Palackého v Olomouci a já hned začal zjišťovat, jaké jsou ve městě oddíly. Objevil jsem Smash Gym Kickbox a začal tam trénovat,“ popsal Hennrich. Podle něj není mezi thaiboxem a kickboxem velký rozdíl. „V kickboxu se nesmějí používat lokty a jsou tu časová omezení v okamžiku, kdy se zápasníci dostanou do klinče,“ vysvětlil Hennrich.
Pár měsíců po příchodu mu vedoucí olomouckého oddílu Michal Prstek navrhl, ať zkusí štěstí na mistrovství republiky. „Přihlásil jsem se a vyhrál. Bylo to parádní, nikdo mě neznal a všechny jsem překvapil. I přítelkyně byla ráda. Předtím byla proti, nechtěla, abych zápasil. Když jsem ale začal vozit domů poháry, tak se jí kickbox začal líbit,“ popsal Hennrich, který k republikovému prvenství přidal v roce 2009 ještě bronz z mistrovství světa ve Vídni. „Žádná psychická zátěž, žádný tlak, mohl jsem maximálně překvapit. Dostal jsem se do semifinále, kde jsem s pozdějším mistrem světa prohrál o dva body,“ přiblížil kickboxer.
Jeho hlavním cílem letos je ukončení studia na vysoké škole. „Zeměpis na přírodovědecké fakultě mám za sebou, ještě mi zbývá tělocvik na fakultě tělesné kultury. Už jen napsat diplomovou práci a udělat státnice. Poslední krok bývá nejtěžší,“ ví Hennrich. Šéf oddílu Prstek věří, že kickboxer dosáhne dalších medailových úspěchů. „Pavel je dříč, který do tréninků dává maximum. Má výsledky a vyhýbají se mu zranění, což je důležité,“ zhodnotil Prstek.