Trvá to pouhých pět dnů. A stojí několik set liber. Člověk se pak může stát zedníkem, lakýrníkem
nebo obkladačem. Na britských ostrovech řeší nedostatek kvalifikovaných řemeslníků po svém.
Co je k tomu vede? Minimum uchazečů o studium učňovských oborů. Podobné problémy tíží v poslední době i jižní Moravu. A Břeclavsko s Hodonínskem nejsou výjimkou. „Chybějí zedníci, klempíři, zámečníci. Všichni dnes studují gymnázia nebo střední školy, což je problém,“ říká Michal Švagerka z hodonínské okresní hospodářské komory.
Řada škol kvůli nezájmu žáků některé obory vůbec neotevřela. Jiné zvažují, že půjdou stejnou cestou. „Zájem o učňovské obory je trvale nízký. Pak to vede k tomu, co se dnes děje. Někdy je nemožné sehnat opraváře nebo instalatéra,“ všímá si Zdeněk Hrabal, ředitel Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Hustopečích.
Jeho škola měla letos velké potíže s naplněním třídy zámečníků. „Máme jich devět. Jenže dříve jsme zaplnili klidně i dvě třídy, to dnes není možné. Moc se nám nehlásí ani lakýrníků a malířů,“ přiznává Hrabal smutný trend.
Učiliště v Hustopečích, podobně jako řada jiných škol, mělo v minulosti podnikovou podporu. Fabrika na výrobu ocelových konstrukcí už ale v Hustopečích dávno nefunguje. A tamní učiliště na to doplácí. „Je to škoda, že se od toho upustilo. Například v Rakousku spojení mezi školami a podniky fungují,“ dodává Hrabal.
Problémy má i Integrovaná střední škola v Hodoníně. Pro letošní školní rok vůbec neotevřela obor malíř. Přitom v dřívějších letech tuto profesi žáci devátých tříd ve velké míře vyhledávali. „Měli jsme jediného uchazeče. Už bohužel neplatí, že je to oblíbený obor. S nadsázkou možná za chvíli nebude nikdo, kdo by na Hodonínsku malovat byty,“ říká ředitel školy Petr Bukovský.
Lépe na tom není ani břeclavská Soukromá střední škola v Mládežnické ulici. „Vůbec jsme neotevřeli obor kuchař-číšník. Přihlásily se tři nebo čtyři děti. Navíc už druhým rokem čekáme na žáky v oboru tiskař,“ stěžuje si ředitel Vlastimil Rampula.
