Ať si kdo chce, co chce, říká, ať si mamka slzy utírá, k dokonalému muži patří cigareta jako k velbloudovi hrby. To už před lety tvrdila dvojice Šimek – Grossman v jedné ze svých povídek. Dnes je tomu ovšem jinak a kuřáci jsou většinou pranýřováni v nekuřáckých restauracích nebo na zastávkách. Potvrdil to test Sedmičky, kdy se náš redaktor vypravil na místa, kde je kuřácká vášeň zapovězena.
Strážníci řekli ne
Číst si vyhlášky města ve vestibulu klatovského městského úřadu a spokojeně přitom potahovat z cigarety – to bylo první místo, kam se redaktor vypravil. Asi třem lidem to nepřišlo vůbec divné a bez povšimnutí procházeli kolem. Redaktor mezitím vykouřil asi polovinu cigarety, když se ve vchodových dveřích objevily uniformy městských strážníků. Ti už si morálku uvnitř budovy narušovat nenechali.
„Tak tohle opravdu ne. Tady je kouření zakázáno, takže bych vás poprosil, abyste šel ven,“ slušně vykázal redaktora jeden ze strážníků. Než stačil redaktor vysvětlit, že jde o test, strážník nekompromisně pokračoval: „Já vím, že jste ze Sedmičky. To ale neznamená, že tu můžete kouřit,“ dodal rezolutně. Až napodruhé se redaktorovi podařilo strážníkovi říci, proč tak okatě vykuřuje ve vestibulu, navíc vedle kanceláří městské policie.
Nádraží? Bez problému
Naopak autobusové nádraží v Klatovech sice vyniká množstvím cedulí upozorňující na zákaz kouření, na zlozvyk redaktora však nikdo neupozornil. Viděla ho dokonce uklízečka a několik řidičů, kteří kolem projížděli. Redaktor si spokojeně prostudoval jízdní řády, vykouřil přitom celou cigaretu a ještě se s ní nápadně procházel před hlavní budovou.
„Tady to snad opravdu nikdo neřeší,“ podotkl fotograf Sedmičky, který nevěřícně kroutil hlavou nad tím, jak je nekuřácký prostor hlídán před závislostí na tabáku.
Mezi hroby
A kouřit na hřbitově? A ještě v období Dušiček? To sice vypadá skoro jako svatokrádež, přesto se redaktor na místo posledního odpočinku vypravil. Naprosto nápadná dvojice navíc s foťákem budila na hřbitově poněkud rozporuplné pocity kolemjdoucích, přesto se nad zapálenou cigaretou nikdo nepozastavoval. Pouze jedna důchodkyně se s viditelnou podezíravostí za redaktorem ohlížela, ale spíš kvůli tomu, že se pomalým krokem blížil k místu, kde ona před chvílí upravovala hrob.
Nakonec se přece jen ozvala skupinka seniorek. Ale redaktorovi neřekly nic. Pouze si mezi sebou začaly šuškat cosi o morálce a troufalosti.
