Obvodní mikulášská služebna, 5. prosince večer. Mikuláš: Tak, chlapi, je to tady! Deme si pro něj!
Čert: Proboha, řekni, že nejdeme k Lukáškovi!
Mikuláš: Tentokrát to nesmíte zvorat.
Anděl: Sakra! Tohle bude fakt peklo.
Mikuláš: Máme v jeho blízkosti dva svý lidi, kterým Lukášek důvěřuje. Pomůžou nám dostat se dovnitř. Očekáváme, že bude klást odpor. A taky může být ozbrojenej.
Čert: Už na to nemám nervy!
Mikuláš: Půjde tam s náma zásahovka.
Čert: No tos mě teda fakt uklidnil.
Mikuláš: Musíme využít momentu překvapení, aby nestihnul použít Malýho chemika ani Slizomet doktora Horribla.
Anděl: Jenom si s náma pohraje! A zase se nám vysměje!
Čert: Hele, jak ho jednou chytnem.
Anděl: A k čemu to bude? Stejně ho zas nakonec budem muset pustit!
Čert: Však on zazpívá.
Anděl: Jo? Minule moc zpívat nechtěl. Dostali jsme z něj jen tu sprostou básničku.
Mikuláš: Tentokrát ho pořádně skřípnem! Víme toho na něj hodně. Máme přece jeho otisky na tom chilli toaleťáku.
Anděl: Nic mu nedokážem. Všechno popře a bude hrát svatouška. A tu přestřelku v hračkářství mu taky nepřišijem, prodavačka včera změnila výpověď.
Mikuláš: A co ta kočka starý Bartákový?
Anděl: Pořád čekáme na výsledky pitvy.
Čert: Bartákový?
Anděl: Ne, kočky, ty kopyto!
Čert: Á, pan Správnej ještě nerozdejchal, že mu minule někdo trochu přistřihnul křídla, co?
Anděl: Jo? A komu minule ten andílek vzal roha?
Mikuláš: Nehádejte se. Byl jsem to já, kdo chodil o berli až do února. Tentokrát chci od vás týmovou práci, jasný! Hlavně to nepřepískněte s použitím donucovacích prostředků, jinak máme na krku inspekci! Deme na to!
