Je dobré představovat tyto různorodé výstavy ve stejnou dobu? Dva odlišné světy jsou odděleny pouze zděnou příčkou, a byť témata instalací si mohou být blízká a v jejich konfrontaci mohou vznikat nové významy, výstavy se navzájem bijí, místo aby se doplňovaly. Výstava Shirany Shahbazi představuje 18 velkoformátových fotografií. V každé místnosti je kus syté a ostré barvy, která je utlumena jedním černobílým snímkem. Abstrakce se střídá se zátiším a s detaily mušlí a motýlů.
Z velkoformátů je cítit mužská energie, na straně druhé také něžná ženská intuice a smyslnost v zachycení motýlů a mušlí.
Při vstupu do expozice je umístěna fotografie zátiší, která jako by se přenesla ze 17. století z holandských uměleckých dílen do dnešní doby. Při pohledu na ni se zastaví čas a návštěvník vnímá pouze preciznost, s níž je uchopen zobrazený předmět. Expresivní podtext dodává fotografiím živost a geometrie není jen suchou a nečinnou abstrakcí, ale vizuálně působivou cestou k hyperrealismu (viz obrázek).
Jako jeden z opačných pólů světa konceptuální fotografie je tato výstava vhodným doplněním obsáhlejší expozice ve velkém sále Rudolfina. Ale nestálo by za to prohodit tyto výstavy a věnovat rozsáhlejší prostor umělkyni a jejímu silnému výrazu a konceptu? Mohlo by to fungovat lépe.
Shirana Shahbazi: Takže znova
Galerie Rudolfinum – malá galerie
Výstava trvá do 3. června
Hodnocení: 90 %
Autorka je spolupracovnicí redakce
