A bytost nadaná titánskými superschopnostmi, pro niž tak neexistují žádná pravidla, jež by si na ní společnost mohla vynutit.
Přesto je především chytrou popkulturní hříčkou. Lobova dobrodružství se totiž rozhodně neberou příliš vážně a i přes jejich explicitní brutalitu na ně nelze vztahovat morální měřítka. Okatá megalomanie a nadsázka všudypřítomné destrukce toto dílo posouvají zcela mimo Dobro a Zlo; na místo, kde se můžeme nechat jen bavit. V Posledním Czarnianovi Lobo musí čelit svojí „archnemesis“ – třídní učitelce ze základní školy! Ta napsala jeho neautorizovaný životopis, v němž dojde i na Lobův amorální psychologický profil, používání havajského pozdravu Aloha! a vliv tvrdé rockové muziky na mládež.
Ironii a parodickému nactiutrhání odpovídají i další protivníci. Vede Legie mravnosti sestávající z roztomilých babiček používajících bitevní křižníky. Dále Pravopisné komando, jež popravuje obyvatele prohřešivší se proti spisovnému jazykuk, či baletní představení s motorovými pilami.
Podvratné prvky vymezující se vůči autoritě všeho druhu sice nejsou vynalézavé, ale zase tak přímočaré a důsledné, jak to je jen možné. Rebelujícíduši českého národa, který tak ochotně poslouchá kohokoliv u moci a přitom si nepřeje nic víc, než aby mu mohl rozbít ústa, tento hrdina vyhovuje dokonale. Více v knize, které sice ke konci dochází dech, ale i tak obsahuje všechny potřebné ingredience, gagy a především fenomenální, energií narvanou kresbu legendárního Simona Bisleyho.
Keith Giffen, Alan Grant, Simon Bisley: Lobo – Poslední Czarnian
Nakladatelství: Crew, 2011
Překlad: Šimon Španihel
Hodnocení: 70 %
Autor je spolupracovníkem redakce
