Do nového tisíciletí vstupovala šestice váhavě. Do všech stran explodující, drásavé Through Silver in Blood (1996) a naopak dovnitř obrácené Times of Grace (1999) dodnes představují předěl, na nějž následující nahrávky nedokázaly navázat. Živou vodou bylo až album Given to the Rising (2007), obsahem opět syrové, ponuré a výbušné.
Novinku Honor Found in Decay od něj dělí pět let, které dvojice hlavních protagonistů kromě turné Neurosis věnovala i sólovým, folkem inspirovaným akustickým projektům, s nimiž v Čechách vystoupila na místech, jako je hrad Točník nebo Kaple svatého Ducha v Liběchově u Mělníka.
Žádné dvě předchozí desky nebyly – zvukem, stylizací, vizuálně nebo tematicky – podobné. Čí nahrávku posloucháte, je přesto zřejmé po deseti vteřinách: natolik nezaměnitelný rukopis Neurosis mají. Honor Found in Decay završuje posun od mnohovrstevného zvuku, v němž hrály zásadní roli akustické nástroje i již zmiňované samply, ke zvuku syrovému, prostému, ořezanému na kost. Až na pár vstupů kláves nebo smyčců se novinka odehrává jen v základním rockovém obsazení. Mohutné instrumentální plochy již nepodkreslují smyčky, ani zmnožené bicí, tvoří je jen překrývající se kytary, jejich vazby a dozvuky a hraní s jejich rozostřeným zvukem.
Model je to v jistém smyslu poplatný době: Neurosis jsou považováni za jedny ze zakladatelů žánru sludge jako by dnes čerpali ze současné tvorby souborů, které vyrostly na jejich starších nahrávkách. Od žáků, učňů a nohsledů je však odlišuje ihned rozpoznatelný rukopis i schopnost z pár drobných motivů vystavět skladby velikosti Himálaje. Překvapit na desátém albu totiž dokážou jen skupiny opravdu zásadní.
***
Neurosis: Honor Found in Decay, Vydavatel: Neurot Recordings, 2012 Hodnocení: 80 %
