Jedna z prvních filmových sci-fi Metropolis Fritze Langa či americké lascivní krváky sedmdesátých let jsou jen zlomkem odkazů v další velké hře slavného britského scenáristy Alana Moora, komiksu Nemo: Srdce z ledu.
Lze těžko najít populárnější jméno současného komiksu pro fajnšmekry, než je velký buřič Alan Moore. Jeho slavná díla z osmdesátých let minulého století přivedla angloamerický komiks do dospělosti a byla i kvalitně zfilmována jako v případě snímků Watchmen a V jako Vendeta.
Moore se naštěstí nesnaží překročit vlastní stín a rád si hraje. O tom svědčí i jeho Liga výjimečných, první velká komiksová kniha, která vyšla v českém překladu roku 2002. Skupina hrdinů a hrdinek z dobrodružných románů viktoriánské doby typu Dvacet tisíc mil pod mořem, Drákula či Doly krále Šalamouna tehdy pro české čtenáře nadlouho definovala, co je to kvalitní komiks.
Hutný děj, velké množství kulturních odkazů, skvělá kresba a nečekaná až překvapivá otevřenost. Nyní vydané pokračování předchozích ság nazvané Nemo: Srdce z ledu se po letech vrací do stejného světa. Kniha obsahuje tři příběhy z dvacátých, čtyřicátých a sedmdesátých let dvacátého století – století, které je ale úplně jiné, než jak jej známe. Každá komiksová povídka se totiž odehrává na pozadí jiného slavného fiktivního světa.
Německý neoexpresionismus, mimozemský horor a exploitation filmy jsou dobrým základem k Moorově schopnosti vrstvit na sebe desítky zvláštních, krvavých i sexuálních uměleckých odkazů. Poučený čtenář dostane svoje, nezasvěcený pak může tápat, ale lehké, dobrodružné příběhy, které odsýpají, mu to mohou vynahradit. Zvláště pokud je otevřen pocitu úžasu z prapodivných světů, vynálezů a alternativních historií, jež skvěle vykresluje Moorův dvorní kreslíř Kevin O’Neill ve své suché, přitom pompézní lince. Díky tomu je Nemo zdařilým návratem velkého scenáristy ke starým čtenářům i správnou cestou k těm novým.
Autor je spolupracovníkem redakce
Vydal: Argo Hodnocení: 80 % |
