Jen pár hodin od Prahy funguje jiný ekonomický svět. Hypotéky za zlomek českých sazeb a téměř žádná inflace

Markus je Švýcar, který sem tam nepravidelně navštěvuje své známé v Česku. Už zhruba deset let tak má poměrně solidní vhled do jejich života a naopak. Ačkoli Prahu a Bern od sebe dělí vzdušnou čarou jen 620 kilometrů, každé setkání Markuse s českými přáteli je plné upřímných překvapení, nakolik rozdílné životy lidé v obou zemích vedou.

Markus si své přátele rád dobírá, a když Česko v roce 2022 zažívalo osmnáctiprocentní inflaci, provokativně nadhodil, že Švýcarsko zdražování prakticky vůbec nezná. Naposledy vzbudil kapku závisi tím, že si v srpnu vzal nepochopitelně levnou hypotéku: Na příštích pět let si totiž zafixoval sazbu 1,5 procenta. Něco takového Češi nikdy nezažili.

Švýcarsko na svém dluhu vydělává

Zní to jako z ekonomické červené knihovny. Život ve Švýcarsku zdražil o 7,7 procenta. Nikoli za poslední rok, ale za poslední dekádu. V roce 2016 a 2020 tamní ceny klesly. Když Česko hlásilo zmiňovaný inflační vrchol, Švýcarsko zdražilo o 2,8 procenta. Zatímco v tuzemsku si letos v září Markusův český známý mohl vzít průměrnou hypotéku za 5,51 procenta, Markus by při dvouleté fixaci mohl dosáhnout i na v Česku nepředstavitelných 1,2 procenta roční sazby.

A fobie států v posledních měsících ze stále zdražujícího státního dluhu? Švýcarska se to nejen netýká, ale dokonce na svém dluhu vydělává. Kupci dluhopisů bernské vlády jsou totiž aktuálně ochotni zaplatit za to, aby mohli držet švýcarské státní bondy s půlroční splatností.

Vysvětlení zcela odlišné ekonomické reality obou zemí, potažmo Švýcarska a zbytku světa, je v očekávané míře inflace a faktorů, které mají na její výši bezprostřední vliv. „V dlouhém období je klíčová kombinace toho, kde trh vidí inflaci za několik let, jak zdravé jsou veřejné finance a jak moc se dané měně a státu důvěřuje," vysvětluje analytik společnosti CitFin Miroslav Novák.