Závody a zápasy, křik fanoušků a hlas jakoby odnikud. Přiblížit divákům dění na hřišti náleží komentátorovi, hlasateli nebo moderátorovi. Sport od sportu se pozice člověka za mikrofonem liší.
Pavel Petr
Jméno redaktora Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu je v Mladé Boleslavi mezi sportovními příznivci asi nejznámější. Pavel Petr komentuje fotbal, hokej a basketbal. Aktuálně sedí u mikrofonu na florbalovém mistrovství světa ve Finsku. Nechyběl ani na hokejovém šampionátu v Německu, odkud si Češi na jaře přivezli zlato. Byl i u toho, když české basketbalistky na světovém šampionátu vybojovaly stříbrné medaile. „Komentovat živě se sluchátky na uších. To je pro mě ten správný adrenalin. Vím, že co vypustím z úst, už nelze vzít zpátky,“ říká Petr.
S redaktorskou prací začal dopisováním do někdejšího Mladoboleslavska, týdeníku Bony a do Škoda Mobilu.
„Pak už mi pomohla náhoda. Přihlásil jsem se na konkurz do Českého rozhlasu Region a už to šlo samo,“ vypráví Petr, kterého mrzí, že už nemá rodiče. „Moc by je potěšilo, co dělám,“ míní Petr.
Josef Donát
Sportovním hlasatelem byl dvacet let, především na házené a fotbale. „Házená je sport, kde padá hodně branek, tak neustále mluvíte. Tam jsem se naučil být objektivní. Fandové mi to dokonce vyčítali. Chtěli, abych více podporoval jejich tým,“ vzpomíná Donát.
Zážitků z fotbalového stadionu má hodně. „Jednou jsem hlásil, že na utkání je 158 lidí a u Dallasu sedí na pivě stejný počet, protože jsem tam z věže viděl. Známému fotbalovému rozhodčímu Pavlínovi Pašovi Jirků se to jako divákovi natolik líbilo, že vyběhl k nám a hlásil změnu v počtu diváků, neboť údajně přišel Honza Pacan, kterého jsem mezi drny přehlédl. To byl bývalý hráč menšího vzrůstu,“ vypráví Donát.
Mezi současnými televizními komentátory je pro Donáta jedničkou Jaromír Bosák. Jeho slova, která pronikla na internet a neměla, se mu líbila a souhlasí s nimi. Vyzdvihuje i boleslavského Pavla Petra. „Ten to dotáhl nejdál. Učil jsem ho. V šestnácti letech mi dělal asistenta v hlasatelně,“ říká Donát.
Jiří Koros
Mluvčí tamního klubu začal fotbal moderovat, když Mladá Boleslav ještě hrála druhou ligu. „Moji pozici vymyslel prezident klubu Josef Dufek, který mě oslovil jako řadového moderátora z rádia. Chtěl utkání oživit,“ vypráví Koros.
Sportovní terminologie mu byla blízká, protože od pěti do osmnácti let hrál fotbal. Tehdy nastupoval proti Bergerovi i Šmicrovi. „Myslel jsem si, že přejít od pultu v rádiu k moderování fotbalu bude sranda. Nebyla. V rádiu bylo na všechno hodně času. Na fotbale nesmíte z trávníku spustit oči na jedinou vteřinu,“ tvrdí Koros.
Z televizních komentátorů uznává Marka Svačinu. „Ten mě fascinuje. Komentuje dostihy a má v nich neskutečný přehled. Koně mě baví hlavně kvůli němu,“ chválí sportovního komentátora Koros.
Závažnou situaci nikdy nemusel na stadionu řešit. Jen se mu stalo, že při utkání zhasla světla nebo mu přestal fungovat mikrofon.
Josef Štajner
Komentuje, vyplňuje zápis a mačká časomíru. „Tak to být nemá, ale nejsou lidi,“ vysvětluje Štajner. Ten svým hlasem doprovází halové fotbalové turnaje, futsal, florbal i házenou. Také jezdí na fotbalová utkání do Dobrovice či Rejšic. Dostal se k tomu náhodou. „První vystoupení jsem si odbyl na halovém turnaji starých gard. Po premiéře si mě všimli funkcionáři jiných klubů a chtěli, abych pro ně také komentoval. Myslím, že to bylo před první světovou válkou,“ říká s úsměvem Josef Štajner. Za mikrofonem reaguje na různé situace a nebojí se použít drsnější výrazy. „Nemusí to být ryze sportovní komentář, vždy k němu přidám svůj pohled na věc,“ vypráví Štajner. Ten si například nepouští zvuk při sportovních utkáních v televizi. „Komentář si dělám v duchu sám pro sebe a mluvené slovo tak nepotřebuji,“ vysvětluje Štajner.
Vojta Sklenář
Hokejový moderátor provází fanoušky celým zápasem. Uvítá hráče a také pouští písničky při přerušení hry. Když dá Boleslav gól, tak povzbuzuje fanoušky. „Třeba řeknu, že ho dal Petr a kotel zakřičí Macháček,“ vysvětluje Sklenář. Komentátorem sportovních přenosů by být nechtěl. „Podle mě je na to potřeba talent a já bych si na to netroufl. Mými oblíbenci jsou Jaromír Bosák a Robert Záruba. První má kultovní hlášky a druhý zase senzační přehled,“ míní Sklenář. Kromě utkání boleslavských hokejistů ještě moderuje zápasy české hokejové reprezentace. Naposledy v Českých Budějovicích. „Při téhle práci bývám nervózní. Je to nové prostředí a mluvím v češtině a v angličtině,“ podotýká Sklenář.
Josef Antoš
Hlasatelem na basketbalu je první rok. „O výpomoc mě požádal František Chmela, manažer Slovanky. Přišel, jestli bych nemohl zaskočit za kolegu, a už jsem u toho zůstal,“ vypráví Antoš. S komentátory se nechce vůbec srovnávat. „Jejich příprava musí být náročná. Jsou to profesionálové a dělají to dobře,“ míní Antoš, který za mikrofonem zažil i vtipné situace. „Když Slovanka hrála s Brnem, tak jsem v půlce utkání hlásil, že bude konec, nebo když Boleslav prohrávala o dva body, tak jsem řekl, že je stav vyrovnaný. Z hlediště se v tu chvíli ozvalo, že ještě ne, že ještě musím chvilku počkat,“ říká s úsměvem Antoš.
Co zažil Pavel Petr
přeřeky: Kolegovi zůstal stát brankář na brankové čáře zkamenělý v rozkroku. Mně zase Sparťan Rezek útočil na sparťanskou branku.
krušný zážitek: Ten jsem zažil v Moskvě na turnaji s hokejovou reprezentací. Po skončení jsme nasedli do taxíků, ale proplétat se Moskvou nebyla legrace. Přijeli jsme o pár minut později a reprezentace odlétla bez nás.
vzory: Jako kluk jsem rád poslouchal pořad S mikrofonem za hokejem nebo za fotbalem. Utkvěla mi v paměti jména Karel Malina, Vladimír Vácha, Aleš Procházka. Byl jsem moc rád, že jsem se s nimi mohl potkat.
ambice: Jednou bych se chtěl pracovně podívat na olympijské hry. Jinak bych řekl, že už se mi hodně přání splnilo.
oblíbení televizní komentátoři: Uvedu dvě jména spojená s hokejem a také třeba florbalem – Robert Záruba a Ondřej Zamazal. Především kvůli tomu, jak se na přenos dokážou maximálně zodpovědně připravit.
