Lidé ze zlínských filmových ateliérů chtějí, aby se o kudlovskému kopci vědělo zase tolik, jako dřív. Plánují z něj udělat moderní filmové městečko, takový malý český Hollywood. „Bude tu všechno potřebné pro práci i pro žití pro lidi, kteří se pohybují v našem oboru. Myslím, že to je hodně výjimečný projekt,“ zdůrazňuje ředitel Filmových ateliérů Zlín Zdeněk Skaunic.
Filmaři tam budou mít k dispozici nejnovější techniku, ubytování, zábavu, restauraci i kavárny. Prostě všechno, co potřebují. A ateliéry plánují na zlínský filmový kopec přilákat i obyvatele města. Třeba na akce v novém amfiteátru. „Když jsme areál začali otevírat lidem a zrušili vrátnici, na které se předtím všichni museli hlásit, sklidili jsme kritiku, že to nebude fungovat. Teď vidíme, že to ateliérům svědčí a kudlovský kopec ožívá,“ říká Skaunic.
Dnes tam pracuje asi 350 lidí, za pár let by jich ale mělo být osm set. To je stejný počet jako v době největšího rozkvětu zlínského filmu. Od padesátých do osmdesátých let byla Fabiánka, jak se kudlovskému kopci říkalo podle zkratky Filmových ateliérů Baťa, rájem filmařů. Hned za plotem ateliérů si postavili vily například hudební skladatel Zdeněk Liška nebo režisér Josef Pinkava. Dodnes je to jedna z nejlepších adres ve Zlíně.
Skaunicův projekt by měl opět udržet talentované filmaře ve Zlíně. „Jsou tady skuteční profíci a příjemná atmosféra. A když se podaří zázemí ještě zlepšit, může se Zlín pro filmaře stát hodně zajímavý,“ myslí si režisér Milan Cieslar.
Podle Zdeňka Skaunice navazují Filmové ateliéry na baťovský odkaz. Při plánování budoucí podoby kudlovského kopce spolupracují s architekty, kteří patří k nejlepším v zemi. „Stavby, která teď stojí na kudlovském kopci, navrhovali uznávaní architekti své doby, například Vladimír Karfík nebo Zdeněk Plesník. Proto máme i my docela velké nároky a chceme v tom pokračovat. Oslovili jsme například architektonické studio Kuba & Pilař, Pavla Mudříka, Dana Duška nebo Tomáše Pejpka,“ podotýká Skaunic.
Menší změny jako opravy kanceláří začnou ještě letos a už za rok by se měly rozjet i větší stavby. „Některé méně cenné a pro naše potřeby nedostatečné budovy zbouráme, ale vznikne několik nových a skutečně zajímavých staveb řešených na zlínské poměry hodně velkoryse,“ těší se ředitel.
Moderní ateliéry mají na Kudlov nalákat další filmaře
Hodně odvážné a slibné jsou plány vedení filmových ateliérů s areálem nad městem ve zlínské části Kudlov. Jak to tam vlastně bude za pár let vypadat a co se tam bude dít?
„Počítáme s výstavbou velkého ateliéru především pro televizní tvorbu. Budou tu vznikat větší věci, jako třeba seriál z dostihového prostředí Znamení koně, na kterém se podílí sedmdesát lidí,“ říká ředitel filmových ateliérů Zdeněk Skaunic.
Věří, že dobře nastartovaná spolupráce s Českou televizí bude pokračovat. Před podpisem je smlouva právě na dalších třináct dílů seriálu Znamení koně. Ateliéry chtějí prosadit i nový rodinný seriál s dětskými hrdiny. A natáčet se budou i dva večerníčky: nová řada Berty a Ufo a úplně nový večerníčkový seriál Vynálezy.
Filmařský areál, ve kterém dnes některé už budovy chátrají, se teď začíná měnit. Původní vrátnice u vjezdu zmizí. Recepce vznikne v nové vícefunkční prosklené budově na protější straně ulice. „Budovu pro nás navrhuje olomoucký architekt Tomáš Pejpek. Přirozeným centrem areálu bude nový amfiteátr, kde se budou promítat filmy a pořádat kulturní akce. Navrhují jej architekti Kuba a Pilař. Nynější hlavní příjezdová ulice ateliérů se promění v pěší zónu a nový vjezd do areálu bude z druhé strany, z východního směru,“ popisuje Skaunic proměnu.
V další nové budově má být bytovka a menší hotel s restaurací, kde najdou domov filmaři pracující v areálu. „Potřebujeme prostory pro přechodné ubytování. Například při natáčení seriálu Znamení koně jsme museli na půl roku zajistit ubytování štábu šedesáti lidí. A to už jsou citelné náklady,“ zdůrazňuje ředitel filmových ateliérů.
Stavbu s efektním kovovým povrchem navrhl architekt Ivo Švábenský. Dostala jméno Hammid. „Zasvěcení vědí, že to je přezdívka kameramana a fotografa Alexandra Hackenschmieda, který stál u zrození zlínských filmových ateliérů,“ upozorňuje architekt.
Filmovým tvůrcům, ale i studentům a absolventům filmové školy, která v areálu také sídlí, mají pomoci takzvané „filmařské inkubátory“ s ateliéry, střižnami a dalším technickým zázemím.
Firmy z filmové branže najdou místo v novém produkčním domě. Lidé z filmových ateliérů sem chtějí přilákat i velké reklamní společnosti, s nimiž by spolupracovali třeba při natáčení reklam. „Zájemců o nové prostory máme dost. Z velké části ovšem budou sloužit našim producentským aktivitám, jako zázemí pro filmový festival i studentům a pedagogům filmové školy,“ doplňuje Skaunic.
Škola změní nabídku oborů i jméno
Velká změna čeká zlínskou filmovou školu, která sídlí v jedné z budov ateliérů. „Vyšší odborné školy nemají budoucnost, proto chceme nabídnout vysokoškolské bakalářské studium. Už nyní tady máme bakalářský obor klasické animace, kterou vyučujeme společně s fakultou marketingových komunikací zlínské univerzity,“ upozorňuje ředitel Filmové školy Zlín David Skaunic, syn šéfa ateliérů.
Zlín je raritou, protože nabízí hned dvě školy, kde se dá studovat filmařina. „Nové obory, které do budoucna chystáme, se zaměří na podnikání ve filmové branži a také na reportážní zpravodajství. Nechceme kopírovat obory zlínské univerzity ani pražskou filmovou akademii, naše zaměření posouváme více k médiím. Z tradičních oborů nám zůstane jen klasická animace, kde se studenti učí pracovat například s loutkami.
Toto zaměření ke kudlovským ateliérům vždycky patřilo. Chceme ho zachovat a rozvíjet okaz Karla Zemana a Hermíny Týrlové,“ vysvětluje David Skaunic. Unikátem bude nová jednotřídka střední školy zaměřená na filmařinu.
Filmová škola Zlín bude mít také nové jméno. „Máme už připravený možný název, ale zatím ho nechceme zveřejňovat,“ nechává si zatím tajemství ředitel školy.
