Anglický král Ethelred II. dostal přízvisko Nerozhodný. K jeho „nejrozhodnějším“ činům patřil rozkaz k vyvraždění Vikingů usídlených v Anglii. Neklamné svědectví zběsilého řádění objevili archeologové při průzkumu na místě nové stavby v areálu slovutné university v Oxfordu.
Od úplatku k vraždění
Královská listina z roku 1004 odůvodňující obnovu kostela v Oxfordu vypráví krvavý příběh, v němž sehrál hlavní roli anglický král Ethelred II. Nerozhodný. V té době podnikali sice Vikingové občasné nájezdy na anglické pobřeží, ale pro Anglii nepředstavovali vážné riziko. Ethelredův otec Edgar ovládl Dánsko a Britové tak měli tamější Vikingy pod kontrolou.
Rýsoval se jim závažnější protivník. Skupinky vikingských nájezdníků často nacházely útočiště za kanálem La Manche v Normandii. A měli to být nakonec právě Normané nikoli Vikingové, kdo nakonec Británii dobyl a ovládl.
Ethelred v souladu se svým přízviskem nedokázal situaci rázně vyřešit. Pomalu mu začínali přerůstat přes hlavu i „umravnění“ dánští Vikingové. Ethelred je držel od anglických břehů jen opakovanými tučnými úplatky. Když se však v roce 1002 doslechl, že v Anglii usídlení Vikingové připravují jeho vraždu, popadl ho amok. Nařídil vyvraždit všechny vikingské muže žijící na území anglického království.
Smrt v kostele
Na den svatého Brice roku 1002, tedy 13. listopadu, vypukla po celé Anglii krvavá řež. V Oxfordu uspořádali místní lidé na Vikingy hon. Ti utíkali do kostela svaté Frideswidy v naději, že tam naleznou azyl. Kdo nebyl zabit na útěku, ten našel smrt v kostele. Dav Vikingy v budově zabarikádoval a kostel zapálil.
Před zahájením stavebních prací v areálu university v Oxfordu provedli archeologové ze společnosti Thames Valley Archeological Service průzkum. Při něm narazili na pětatřicet koster mužů ve věku od 16 do 25 let. Všechna těla byla naházena bez ladu a skladu do jedné jámy a bez sebemenšího náznaku pohřebních obřadů zahrnuta hlínou.
Kosti nesou neklamné známky bezohledného vraždění. Muži byli zabiti na útěku. Většina smrtících ran je vedena zezadu. Žádná kostra nenese stopy po zranění předloktí, ke kterým dochází, když se lidé brání smrtícím úderům. Datování radiouhlíkovou metodou a další okolnosti nálezu jasně dokazují, že archeologové narazili v universitním areálu na pozůstatky masakru ze dne svatého Brice.
