Tzv. bioplasty se dělají z biomasy místo z fosilních paliv. Mnohé z nich se odbourává značně rychleji než tradiční plasty, ale má to jeden háček – k jejich výrobě je obvykle zapotřebí úrodná půda a sladká voda, kteréžto věci nejsou všude k dispozici.
Proč práve půda a voda? Některé mikroorganismy přirozeně produkují polymer zvaný polyhydroxyalkanoát (PHA), z nějž lze bioplasty vytvářet. V praxi se však za daným účelem zatím využívají pouze ty druhy, které se živí rostlinami rostoucími na souši.
Tato situace by se však brzy mohla změnit. Odborníci z University of Tel Aviv totiž prostřednictvím experimentů zjistili, že PHA je možné získat i z mikroorganismu Haloferax mediterranei, který konzumuje mořské řasy.
„Dokázali jsme, že je možné produkovat bioplasty kompletně založené na mořských zdrojích a to procesem příznivým jak pro životní prostředí, tak pro jeho obyvatele,“ uvedl badatel Alexander Golberg v tiskové zprávě.
Ze současných odhadů plyne, že do roku 2050 bude ve světových oceánech víc plastu než ryb. Inkriminovaný materiál přitom mj. ničí korálové útesy a navíc může mít negativní vliv i na lidské zdraví.
Není tak divu, že již delší dobu probíhají různé snahy o vyčištění oceánů. Ukázkovým příkladem může být projekt The Ocean Cleanup, jehož autor – Boyan Slat z Nizozemska – za daným účelem navrhl speciální plovoucí systém s odolnými sítěmi. Celkově vzato však jde o obrovský problém, který je zapotřebí řešit na více úrovních. A vývoj biodegradabilních plastů bezesporu představuje jednu z oblastí, jež si zaslouží pozornost.
