Módní peklo zatápí nevkusu
V davu lidí v modrákách, jak přezdívá všudypřítomným riflím, se třicetiletá Brňanka cítí jako v pekle. Založila proto webový blog modnipeklo.cz, na kterém kritizuje z jejího pohledu nevkusnou módu v ulicích. Těsné džíny, ze kterých přetékají špíčky, pastelové přelivy, igelitové tašky nebo sandály „vyladěné“ ponožkami škvaří ve svém pekelném internetovém kotli.
„Zdvořilých módních policií už mám dost, nikam nevedou a nikoho nezajímají. Už proto, že většina z nich chválí nesmysly. Jízlivý tón a kontroverzní kritika módního pekla vyburcuje daleko víc čtenářů,“ míní Brňanka, která si přezdívá Ada. Své skutečné jméno nechce kvůli dalším „seriózním“ projektům prozradit. Do ohně s ní přilévají olej další dvě ženy. „Jedna je kunsthistorička, vysokou školu máme všechny. Móda je naším koníčkem,“ přibližuje blogerka trio hodnotitelek.
Hlášky typu „drn voživený deseti barvami“ čili melír, táhnou. Web funguje od února a počítadlo denně ukazuje i šest tisíc návštěv. Podle odborníků je to fenomenální úspěch. „Návštěvnost po devět měsíců stále roste. To se vymyká návštěvnosti českých blogů, která je týdně spíše v řádech tisíců, kdežto módní peklo má týdně přes padesát tisíc návštěv,“ oceňuje Jakub Čížek ze serveru živě.cz.
Taková návštěvnost už může podle Čížka autorkám vydělat. „O cílovou skupinu blogu nepochybně projeví zájem prodejci oděvů,“ soudí odborník. Podle blogerky však zatím příjmy z inzerátů stačí jen na provoz webu. „Jak ale přibývá čtenářů, dostávám nabídky na publikování reklamy častěji,“ uznává blogerka.
Do diskusních fór pod články přispívají stovky čtenářů, v anketách jich hlasují dokonce tisíce. Webová módní kritička Ada si myslí, že se jí a jejím kamarádkám podařilo nabídnout to, co na českém internetu dosud chybělo. „Lidem se líbí, že se nebojím kontroverzních příspěvků a neberu si servítky,“ míní mladá žena.
Plameny šlehají zejména v rubrice Z ulice. Fotky do ní si Ada pořizuje sama, nebo jí je posílají čtenářky a čtenáři. „Ne všechny fotky, kterými mě lidé zásobují, si zaslouží kritiku. Když ale něco stojí za to, putuje fotka okamžitě na blog,“ říká Ada. Obličeje lidí z ulice vždy rozmaže, takže kdo protestuje, má smůlu. „Fotit lidi není nelegální a kritika šedi a nevkusu je třeba jako sůl,“ vysvětluje blogerka.
Kousavá a konstruktivní
Kromě špatného vkusu si kritičky berou na paškál tvořivé jedince, kteří své výtvory prodávají nebo jen ukazují na internetu. Ne všichni ostrou kritiku unesou. „Ozvalo se pár tvořilek, které jsem zdrbla. Některé byly slušné, jiné se sírou na rtech. Zatím nás nikdo nežaloval, jen nám jedna paní pohrozila kletbou,“ říká s úsměvem Ada.
Blogerkám však nejde jen o sžíravou kritiku. Snaží se poradit a občas i pochválí. „Web nabízí zábavu a poučení, což funguje už od dob lidových kalendářů,“ prohlašuje Ada.
Z mailových reakcí vyplývá, že je dotčených návštěvníků webu menšina. „Nejčastěji mi vytýkají zakomplexovanost, kterou si léčím pomlouváním jiných. Některým se zase nelíbí móda, kterou chválím, a další mě viní z povrchnosti. Móda prý nemůže nikoho normálního zajímat,“ popisuje kritička nejčastější reakce.
Vztah k módě získala Ada už jako malá, je totiž z krejčovské rodiny. „Odmala mi vštěpovali, jak vypadá kvalitní oblečení a na co využít které materiály,“ vysvětluje blogerka.
Brňané se podle ní oblékají jako většina ostatních Čechů. „V módě Brňanů převládá šeď, nenápadnost a strach z originality. Chápu teplé bundy, pohorky a gumáky v zimě. Jenže když se udělá hezky, je to pořád stejné. Navíc mají lidé pořád zachmuřený výraz,“ kritizuje mladá žena.
Brňanům by podle ní prospělo více péče o zevnějšek. „Neustále potkávám lidi, kteří mají pošlapané kalhoty, špinavé boty, umouněné batohy a nejsou učesaní,“ vyjmenovává Ada časté prohřešky. Uvědomuje si ale, že ani ona není dokonalá. „Stačí, aby mě někdo načapal v pravou chvíli, a hned z toho bude hezká fotka do peklíčka. Neurazila bych se. Nesnáším ale osobní útoky. Vždy kritizuji jen oblečení, ne velký nos či prořídlé vlasy,“ uzavírá blogerka.
