Vědecké přístroje umístěném na novém roveru by měly zkoumat vzorky kamení a půdy, jejichž analýza pomůže zjistit, zda na Marsu někdy existoval život, tvrdí NASA a dodává, že současně je cílem získat důležité informace pro přípravu průzkumu lidí na rudé planetě.
Při vývoji roveru Mars 2020 vědci využijí konstrukčních plánů velmi úspěšného vozítka Mars Science Laboratory (MSL), známého pod názvem Curiosity. To na Marsu přistálo 6. srpna 2012 a zkoumá, zda na této planetě někdy v minulosti byly příznivé podmínky pro existenci života. Při své práci učinil několik důležitých objevů, jako jsou přímé důkazy o někdejší existenci jezer, jež mohla hostit mikrobiální život.
Pokročilé vybavení
Vybavení Marsu 2020 bude samozřejmě pokročilejší s cílem přímo pátrat po stopách možného života, k čemuž Curiosity navržen nebyl. Proto také bude velmi důležitou součástí nového projektu pečlivé zvolení oblasti, v níž budoucí marsovská sonda NASA přistane a kterou prozkoumá.
Do výbavy bylo vybráno sedm přístrojů. Vědci si slibují, že s jejich pomocí se jim podaří vrhnout světlo na záhady dávné minulosti Marsu a také rozšířit znalosti o tom, jak by budoucí průzkumníci mohli využít přírodní zdroje přístupné na tamním povrchu.
„Rover 2020 pomůže zodpovědět otázky týkající se marsovského prostředí, jemuž budou astronauti vystaveni, a také ještě před cestou lidí otestovat techniku, kterou budou potřebovat k přistání, průzkumu a návratu na Zem,“ uvedl William Gerstenmaier, který se v NASA věnuje misím s účastí lidí. „Na Marsu jsou zdroje k přežití, což může snížit množství zásob, které s sebou výpravy s posádkou budou muset brát,“ dodal.
U většiny přístrojů Marsu 2020 půjde o zcela novou techniku. Úplnou novinkou nebude kamerový systém Mastcam-Z se zoomem, který umí pořizovat i panoramatické a spektroskopické snímky. Novinkou ale bude další zařízení SuperCam, které dokáže díky chemickému a mineralogickému rozboru zjistit organické látky v povrchových horninách, zatímco přístroj PIXL bude na povrchu Marsu pátrat po chemických prvcích. Složení vzorků půdy a možný obsah organických látek bude zkoumat i zařízení SHERLOC.
Důležitým aparátem pro budoucí lidské výpravy je MOXIE - má zkoušet výrobu kyslíku z atmosféry Marsu, kterou tvoří oxid uhličitý. Ve výbavě bude i svého druhu „meteorologická stanice“ MEDA, jež bude zaznamenávat údaje o prostředí v okolí vozítka, jako je teplota, vlhkost, velikost a tvar prachových částic a rychlost a směr větru. Geologické podloží má pomocí radaru probádat přístroj RIMFAX.
