S objevem přišel tým imunologů pod vedením Cathryn Naglerové, která již v roce 2004 prokázala, že vymýcením veškeré bakteriální mikroflory v trávicím traktu myší vede ke vzniku potravinových alergií. Nyní, po rozsáhlém výzkumu vlivu rozmanitých druhů a kmenů bakterií, přišla se zjištěním, jenž vyvolává naděje v milionech lidí, kteří trpí přecitlivělými reakcemi těla na nejrůznější druhy potravin.
Clostridium podle výsledků výzkumu, který publikoval sborník The Proceedings of the National Academy of Sciences, ovlivňuje produkci proteinu známého jako interleukin-22, který udržuje burákový protein zodpovědný za vyvolání alergické reakce mimo krevní oběh. „Bakterie jednoduše pomáhá udržovat celistvost střevní bariéry,“ vysvětlila Naglerová.
Význam probiotik
Objev poměrně dobře zapadá do stávajících teorií, které spojují nadměrečné podávání antibiotik dětem a jejich následnou přecitlivělostí na různé druhy potravin. Například jen v USA absolvovalo průměrné dvouleté dítě za svůj život tři plné léčby antibiotiky. Z tamních statistik rovněž vyplývá, že počet dětí s potravinovými alergiemi mezi lety 1997 a 2011 vzrostl o 50 procent.
Studie zároveň také naznačuje větší význam probiotik, než jim doposud lékaři přiznávali. Již delší dobu je známo, že přítomnost vybraných bakterií pomáhá tělu vytvářet některé základní vitamíny, rozkládat běžně nestravitelné části stravy či podporovat funkci imunitního systému, roste také význam fekální bakterioterapie, tedy transplantace kultur „správných“ střevních mikrobů.
Kmen Clostridium zahrnuje také smrtelně nebezpečný druh Clostridium difficile, s tímto typem bakterie Naglerová samozřejmě neexperimentovala.
