O medaili nejdřív až za rok

Nejlepší střelkyně olomouckého klubu Kateřina Růžičková, která pamatuje i mistrovské tituly Zory, má v tomto extraligovém ročníku smíšené pocity. Se 148 brankami sice vévodí klubové tabulce střelkyň a její výborné výkony jí přinesly dokonce pozvánku do reprezentace, s klubovými výsledky však spokojená rozhodně není.

„Poslední tři zápasy se nám vůbec nepovedly. Pro mě osobně je to obrovské zklamání,“ vyjádřila své rozčarování házenkářka, která se vrátila po šesti letech do národního týmu. „Pozvánky do reprezentace si vážím. I když se spousta hráček omluvila, takže ta moje nominace by jinak možná ani nepřišla. Současného trenéra velmi uznávám a je to pro mě opravdová čest,“ říká levá spojka Zory.

Zahrála si v Německu

Růžičková začínala s házenou v Olomouci, kde strávila i většinu své kariéry. „Pocházím z házenkářské rodiny, takže od začátku už bylo více méně jasné, jakému sportu se budu věnovat,“ vzpomíná na své sportovní začátky olomoucká patriotka. Největší úspěchy zažila hned v úvodu svého působení v Zoře, když se v letech 2003 a 2004 podílela na ligových titulech.

„Už v dorostu se nám dařilo vyhrávat. Potom jsem se dostala i do juniorské reprezentace a asi od osmnácti let jsem začala trénovat s olomouckým áčkem. Takže těch úspěchů byla celá řada,“ podotkla Růžičková.

Na ligové tituly často vzpomíná. „Tenkrát jsem patřila mezi totální zelenáče, přesto jsem nesmírně hrdá na to, že jsem k úspěchům mohla už tehdy přispět. Nevím, jestli se nám něco podobného vůbec ještě někdy povede,“ doplnila kanonýrka, která prožila své nejlepší sezony v letech 2005 a 2006.

Tehdy si kromě pozornosti reprezentačních trenérů vysloužila i nabídku z Německa, které patří mezi házenkářské velmoci. Angažmá v druholigovém Mainzlaru bere hráčka jako obrovskou zkušenost. Brzo ji to však táhlo zpátky do Olomouce. „V Německu byla ještě mnohem tvrdší konkurence než tady, ale do života mi to hodně pomohlo. Naučila jsem se jazyk a taky starat se sama o sebe. Navíc se tam trénuje úplně jinak, tempo je mnohem vyšší, “ popsala své zážitky olomoucká hráčka.

Házená ji neuživí

Na Hanou se hned po roce vrátila, hlavně kvůli studiu. „Dodělala jsem si školu a mám tady práci, takže už asi zůstanu doma,“ přemítá Růžičková. Návrat do Německa tedy nevidí v současné době reálně, i když v Česku se házenou neuživí.

„V některých klubech je pár házenkářek placených, ale v drtivé většině týmů není tolik peněz. I u nás, přestože máme tréninky každý den, všichni pracujeme, případně studujeme,“ popsala situaci opora Zory.

V klubu patří mezi nejproduktivnější hráčky, statistikám vstřelených branek však velkou pozornost nevěnuje. „Jsem ráda, že mi to tam padá, ale aby spoluhráčky hrály jenom na mě, nebo že bych byla pod nějakým tlakem, to ne,“ řekla sedmadvacetiletá hráčka, která by nesmírně ráda znovu zažila nějaký větší úspěch.

„Tento rok je cesta do playoff už zavřená, takže budeme nejlíp pátí. Příští rok bude cílem postup do boje o medaile. Chtěla bych zase nějakou tu placku získat,“ přeje si Růžičková.