Na první pohled se jezuitský kostel na klatovském náměstí ničím neliší od jiných církevních staveb. Laik nic nepozná. Statik je ale jiného názoru. Poničený krov, pokles vazných trámů na střeše. Další orkán by způsobil nedozírné škody. Sedmička se rozhodla prozkoumat podrobně skutečný stav této památky. „Už zvenčí je vidět, že střecha je ve špatném stavu. Celkově je krytina a krov kostela ve značně poškozeném stavu. Technický stav lze na mnoha místech klasifikovat jako havarijní a vyžadující komplexní opravu,“ popisuje stavební technik Biskupství plzeňského Vojtěch Benedikt Krejčí.
Krytina na střeše je evidentně na konci své životnosti. Na mnoha místech zatéká, což je vidět při vstupu do kostela. Mapy na stropu jsou hned na několika místech. Detailní prohlídku krovu kostela farář Antonín Bachan redaktorce Sedmičky nedoporučuje. „Je to tam nebezpečné na chůzi. Navíc je tam šero a všude jen samé trámoví,“ tvrdí Bachan. Ale i detailní pohled od podlahy na strop dává tušit, že s památkou to není úplně v pořádku. „Při zatékání dochází nejen k poškozování krovu, ale i k zatékání do kleneb a poškozování štuků a maleb v interiéru kostela,“ vysvětluje Krejčí.
Redaktorka Sedmičky se zajímá o to, co se stane v případě, že peníze z Evropské unie opravdu nepřijdou. „Stačilo by extrémní počasí. Orkán, sníh, krupobití. Konstrukce krovu by se mohla poškodit. A hrozilo by poškození nebo rovnou zřícení kopule nad presbytářem, ale i klenebních pásů a kleneb. To jsou nevyčíslitelné škody,“ dodává stavební technik. Ani farář Bachan si neumí představit, že se s opravami kostela nezačne.
„Projekt nás stál dvě stě padesát tisíc. Dalších devadesát tisíc jsme zaplatili agentuře, která podávala žádost o dotaci,“ říká farář o finanční náročnosti akce. Navíc peníze by musely přijít najednou. Pustit se do postupných oprav by nemělo význam. Do oficiálního zahájení turistické sezony v Klatovech zbývá necelý měsíc. Sedmička proto zjišťovala, jak jsou na tom ostatní památky ve městě. Jsou peníze na jejich opravy a vylepšování? Co nabídnou nového turistům?
Šetří se všude
Po půlroční pauze budou návštěvníci Klatov asi nejvíce zvědavi na zrekonstruovanou barokní lékárnu na náměstí. Do vnitřních oprav vložil zřizovatel, Plzeňský kraj, 1,3 milionu korun. „Kompletně se opravil mobiliář přední místnosti. Byl to první restaurační zásah od doby, kdy barokní lékárna funguje. V těchto dnech se dokončují malby a štuky na stropě a restaurátorské práce na lustru,“ říká ředitel Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Luboš Smolík.
Lékárna bude od poloviny května opět zpřístupněna veřejnosti. S financováním dalších oprav Plzeňský kraj nepočítá. „Až do roku 2008 jsme ročně dostávali kolem tří až čtyř milionů korun. Kraj ale na kultuře hodlá ušetřit sto milionů, takže pro letošní rok jsme zatím nedostali ani korunu,“ posteskl si Smolík. O peníze z Evropské unie na modernizaci jedné z nejnavštěvovanějších památek ve městě mělo požádáno i občanské sdružení Klatovské katakomby. Kvůli náročným opravám se počítalo, že tato památka zůstane pro letošní sezonu pro návštěvníky uzavřená. Ale zatím se tak nestalo.
„Peníze jsme nedostali, takže katakomby zatím zůstávají otevřené. Nebyl důvod je zavírat,“ potvrdil Václav Chroust z jmenovaného sdružení. Za posledních pět let město Klatovy podle mínění obyvatel hodně prokouklo. „Hlavně v centru města,“ myslí si Jan Ryšánek. „To je dobré pro turistický ruch,“ dodává Klatovan.
Opraví, co se dá
I radnice se snaží investovat do oprav, a to nejen do kulturních památek, ale i do objektů v městských zónách. Například vloni se nákladem přes tři miliony korun opravila Kolonáda v městském parku.
„Nová je krytina na kapli sv. Michaela na hřbitově. Opravovala se fasáda na kostele sv. Mikuláše v Lubech. A také fasáda na budově Základní školy v Plánické ulici,“ vyjmenovává některé z investičních akcí do památek Alena Kunešová z Městského úřadu v Klatovech. V opravách se pokračuje i letos. Nová bude fasáda na domě čp. 3/I na náměstí a do druhé etapy postoupily opravy domu 59/I, rovněž v centru.
