Sedmadvacetiletý Michalis Adamopulos obsluhuje hosty v Café No. 10 na Jiráskově náměstí v centru Ostravy už šest let. S většinou hostů už se zná osobně a je rád, že ho v soutěži Sedmičky podpořili.
Proč jste se stal číšníkem?
Chtěl jsem to od malička. Mám rád komunikaci s lidmi, baví mě to, naplňuje. V rodině jsem sice vybočil z řady, ale všichni říkají, že jsem trochu cirkusák a hodí se to ke mně.
Pracoval jste i jinde než v kavárně?
Ano, mimo jiné jsem hned po škole pracoval na horské chatě. Získal jsem spoustu zkušeností, protože tam chodí hodně lidí.
Všechno má své kouzlo, jak klasická restaurace, kde se roznáší jídlo, tak pivnice či kavárna. Nejvíce mě to baví u nás v kavárně a zatím bych práci určitě neměnil. Chodí sem fajn lidi. Našel jsem mezi nimi spoustu známých, kteří za mnou zajdou na kávu. Přijdou i třikrát denně, je to tu takový rodinný obchod. Pamatuji si i na slavnější hosty, kteří se u nás zastavili na kávu, třeba pan Vorlíček nebo Kateřina Kornová. Byli fajn, žádné hvězdy s manýry.
Co když přijdou protivní hosté?
Při tolika lidech se dva tři protivci denně najdou, jejich řeči musí člověk pouštět jedním uchem tam a druhým ven. Žádné velké rošambo jsem ale nezažil.
Co máte na kavárnách rád?
Kávu, když je výborně připravená. Většinou nepiju alžírské ani pařížské kávy, ale piccolo nebo presso, někdy černé, někdy s trochou mlíčka. Když mi v nějakém podniku káva nechutná, víckrát tam nepřijdu. Pokud mi chutná, rád se vracím. Mám na kavárnách rád ten klid a pohodu, člověk si sedne u kávy, přečte noviny a nikam nespěchá.
Co byste doporučil hostům u vás v kavárně?
Určitě kávu, záleží na tom, jakou si host vybere, jestli silnější nebo slabší nebo cappuccino, to už se domluvíme. Máme také výborné zákusky, které si sami pečeme. Největším favoritem je Míša.
Pamatujete si na svůj největší tuzér?
Na horské chatě jsem jednou dostal jedenáct set korun. Bylo to od skupiny německých turistů, kteří platili dohromady. Takové dýško se hned tak nevidí.
Prozradíte vaše profesní krédo?
Aby od nás host odcházel spokojený, aby vše fungovalo, jak má, a aby to, co si zákazník objednal, bylo dokonalé, chutné a bavilo očima.
Kdo vás přihlásil do soutěže?
Má dlouholetá kamarádka, jsem jí za to moc vděčný. Při startu jsem o soutěži nevěděl. Když mi ale kamarádi řekli, že jsem získal hlasy, začal jsem dělat kampaň. Podporovali mě hosté, co k nám chodí, protože o soutěži věděli. Sotva jsem jim přinesl kávu, hned se ptali, kde můžou hlasovat. Samozřejmě mě podporovala rodina, kamarádi i můj šéf.
Víte, proč jste vyhrál?
Protože mám rád lidi. A věřím, že i oni mě. Myslím, že se to zúročilo. Snažím se být na hosty neustále milý a přinášet jim servis, jaký si zaslouží.
