Pavel Francouz se rozchytal v pravý čas

Vedle brankářských velikánů Zdeňka Orcta a Dušana Salfického nastupuje do brány ústeckých Lvů o polovinu mladší Pavel Francouz. Jeden z nejmladších hráčů týmu ale není zdaleka v jejich stínu. Daří se mu. S Orctem se v brance pravidelně střídá a svými výkony se pere o post jedničky týmu.
Budoucnost české brankářské školy chytá v opačném gardu s lapačkou napravo. Působí nenápadně chováním i postavou. Velikost nahrazuje mrštností a skvělým postřehem.
Rozvážného kliďase zatím v sezoně nic moc nerozhodilo. V play-off chytá bravurně. Pokud dostane od trenérů důvěru, postaví se v pondělí do brány proti pirátům. Poradí si s velkým psychickým tlakem ve vyhecovaném finále první ligy s Chomutovem?
Ve třetím semifinálovém souboji v Havlíčkově Brodě střídal svého parťáka Orcta za nepříznivého stavu 0:3. Vytáhl několik svých parádních zásahů, se spoluhráči předvedl obrat z říše snů a slavil vítězství 5:4. Den poté byl u dalšího triumfu 5:2. Ústí vyhrálo sérii hladce 4:0 na zápasy a v pondělí 21. března od pěti hodin nastoupí v prvoligovém finále. Na svém ledě vyzve Chomutov.

Hokejově jste vyrůstal v Plzni, kde máte i první extraligové starty. Přesto je play-off v Ústí zatím vrcholem vaší kariéry? Play-off je vždy vrcholem sezony. Já jsem mladý gólman, který toho ještě moc neodehrál, takže je to tak. Zažil jsem už extraligové play-off, ale do něj jsem naskakoval jenom za hry. Jsem rád, že mám v Ústí důvěru od trenérů a že se nám jakžtakž daří.

Z Plzně vedla vaše cesta do Ústí, abyste si zachytal. První liga je přece jen takovým předstupněm elitní extraligy. Přesně tak. V Plzni bych tolik prostoru nedostal a v play-off bych nechytal. Tady jsem rád za prostor a sbírám zkušenosti. Každý zápas se mi ukládá v hlavě.

V brance se střídáte se Zdeňkem Orctem ob jeden zápas. Na vás zatím vždy vyšly ty nejvyrovnanější zápasy. Třeba ve Vrchlabí ve čtvrtfinálovém čtvrtém souboji jste potřebovali za stavu 1:2 na zápasy nutně vyhrát, a vyšlo to až v prodloužení. Máte štěstí nebo smůlu na tyto duely? Vlastně první můj zápas s Vrchlabím jsme prohráli až na nájezdy, druhý naopak vyhráli v prodloužení a třetí po vyrovnaném závěru. Po těchto duelech jsem zestárl snad o dvacet let. Také s Havlíčkovým Brodem byl závěr druhého měření sil nervózní a na jejich ledě jsem střídal Zdeňka Orcta za nepříznivého stavu, který jsme nakonec dokázali otočit. Přesně tyhle zápasy jsou k nezaplacení a strašně se v nich učím. Vyzkouším si, jaké je nesmět udělat žádnou chybu, protože by mohla znamenat ztrátu celého zápasu.

Chyb jste zatím v play-off moc neudělal. Jaký je pocit mladého hráče mezi staršími zkušenými borci, kteří na vás musí spoléhat? V Ústí mi ani moc nepřijde, že by na mě kluci nějak koukali spatra, že jsem mladší. Třeba v Plzni když jsem přišel v osmnácti letech mezi chlapy, tak bylo znát, že jsem mezi nimi mlaďounký. Tady nic takového necítím, všichni mě berou v pohodě.

Ústecké brankářské trio je teď složené kromě vás ještě ze zkušených matadorů Zdeňka Orcta a Dušana Salfického. Jak vycházíte s nimi? Výborně. Radím se s nimi, jak by se třeba v nějaké situaci zachovali. Mají neskutečně bohatou kariéru a mám se od nich co učit.

Když jste v brance začínal chytat, oni byli českými hokejovými hvězdami. Hlavně jsem z Plzně, kde Dušan chytal. Odmalička jsem na něj chodil koukat a byl jedním z mých velkých vzorů. Jsem rád, že jsem se s ním tady setkal.

Máte z nich respekt? Určitý ano, ale můžu se s nimi bavit o čemkoliv a beru je jako kamarády.

Na několik kol jste byl v základní části poslán hostovat do Třebíče. Vadilo vám to? Překvapený jsem z toho nebyl, před sezonou jsem byl na něčem podobném s vedením klubu domluvený. Byl jsem za to strašně rád. V Třebíči jsem nastupoval do všech zápasů a rozchytal jsem se. Věděl jsem, že se po Vánocích do Ústí vrátím. Takže jsem měl také motivaci chytat dobře, abych se dostal do ústecké branky během play-off.

Za Třebíč jste také chytal zápas proti Ústí. Má opravdu tak nebezpečný a silný tým a právem vyhrálo základní část první ligy? Určitě. V zápase na mě šlo asi třiapadesát střel, což je neskutečné kvantum. Já jsem si zápas užíval. Měl jsem zvláštní pocit nastupovat proti klukům, se kterými jsem už půl roku hrál a věděl jsem, že se mezi ně zase vrátím. Nakonec Třebíč prohrála po nájezdech, tak jsem byl za slušný výsledek pro oba týmy spokojený.

Ústecký kouč Petr Rosol před play-off říkal, že když některý z brankářů ukáže skvělou formu, skončí střídání gólmanů ob zápas a Ústí bude mít třeba už pro finále play-off nebo baráž o extraligu jasnou jedničku. Máte motivaci se jí stát? Zatím nám všem vyhovuje střídání se. Jsem rád za to, co mohu odchytat, a určitě si nebrousím zuby na brankářskou jedničku.

Předloni jste se dostal do juniorského reprezentačního výběru na mistrovství světa. Ano, jeden zápas jsem dochytal a o umístění se Slovenskem jsem odehrál celý. Teď v prosinci už jsem pro další mistrovství nesplňoval juniorský věk. Oba dva šampionáty ale dopadly pro český výběr stejně, nedařilo se mu.