Ruský realitní trh v krizi znamená drahé hypotéky i nemovitosti
Státní subvence letos zajistí podle odhadů sotva pětinu potřeb. Na hypotéky, které si v lepších časech vzalo na 800 tisíc ruských rodin, teď dosáhne málokdo. Průměrná výše úroků z úvěrů v rublech podle vládní agentury pro hypotekární stavebnictví aktuálně činí 19,8 procenta. To je daleko od šesti až sedmi procent, o nichž jako o ideální sazbě hovořil prezident Dmitrij Medveděv. Podle hlavy státu by banky už nyní mohly snížit úroky na 14 procent a trh by se tak mohl vrátit na dřívější úroveň během dvou, tří let. Ale experti jsou skeptičtější.
#####Kreml tlačí na snížení sazeb
Před vypuknutím krize ruské banky poskytovaly hypotéky s úrokem mezi deseti až jedenácti procenty, ale to měly přístup k laciným půjčkám ze zahraničí. Nyní jsou nuceny poskytovat peníze z vkladů, za něž samy platí na úrocích 15 procent a nemohou si dovolit nabízet úvěry levněji. Od loňského třetího čtvrtletí, kdy se výše půjček vyšplhala k 200 miliardám rublů, hypotekární trh prudce klesl. Kreml sice tlačí na snížení úrokových sazeb, aby povzbudil oživování ekonomiky - ústřední banka od počátku roku už pětkrát snížila své úrokové sazby - ale v červenci své sazby o procento snížily jen státní banky, které se mohou spolehnout na státní subvence.
„Jsou dva hlavní důvody, proč jsou úroky tak vysoké: nedostatek laciných peněz a vysoké riziko nesplácení půjček,“ vysvětlil analytik Oleg Repčenko. Hypotéky se podle něj nestanou dostupnější, než se zotaví makroekonomická čísla. Ke zdrženlivosti vede banky podle analytika i chování dlužníků: když loni ceny nemovitostí ještě rostly, mnozí Rusové si honem vzali hypotéky s dvaceti- až třicetiletou lhůtou splatnosti, aniž by rozmýšleli, zda je budou schopni splácet. Krize však zvyšuje riziko ztráty zaměstnání a nesolventnosti. Bez práce je nyní přes šest milionů Rusů a podle předpovědí odborů během podzimu přibude dalších 400 tisíc.
#####Ceny bytů obecně mírně klesají
Průměrná cena metru čtverečního obytné plochy v Moskvě podle portálu IRN.ru nyní činí 3867 dolarů (67 500 korun), pod úrovní 4000 dolarů byly ceny naposledy před dvěma lety. Podle jiných údajů cena moskevského metru sice od jara klesla o čtyři procenta, přesahuje však v přepočtu 77 tisíc korun. V Petrohradu jsou ceny už skoro poloviční a jinde ještě nižší. Počátkem léta celostátní průměr činil 26 700 rublů (15 143 korun) za metr čtvereční. Ceny pronájmů v Moskvě podle analytiků agentury Doki minulý měsíc naopak vzrostly až o 23 procent, takže aktuální nabídka začíná na 17 tisících rublech (necelých 10 tisících korunách) měsíčně za pokoj na zapadlém sídlišti a končí na 238 tisících rublech (135 tisících korunách) za garsonku v centru.
„Štěstí nespočívá v penězích, ale v jejich množství,“ žertují Rusové. Daňové úřady nyní nabízejí možnost jednorázovým poplatkem „černé“ pronájmy zlegalizovat. Hypotekární trh je v Rusku mnohem menší než na Západě. Podle prezidentova poradce Arkadije Dvorkoviče by letos objem půjček mohl klesnout na 500 miliard rublů (283 miliard korun).
