V týmu hodonínských stolních tenistek je uznávanou personou. Co řekne, to platí. Má autoritu. Alena Vachovcová je ikonou šestinásobných mistryň republiky. Bez debat. „V mém věku jsem už ale každý rok ráda, když se za stůl vůbec postavím,“ říká Vachovcová.
V šestatřiceti letech jdete do nové sezony jako jednička. Neříkala jste už loni, že si chcete víc odpočinout? Budu spíš na stejné úrovni jako spoluhráčka Hanka Matelová, tedy jednička nebo dvojka. Právě na ní bych už spíš stavěla naše družstvo. V týmu je navíc Ivana Pelcmanová a Natálie Horáková, takže se budeme střídat.
Kouč i vedení klubu na vás ale spoléhají. Vy jste ta, která má tým táhnout. Protože mám největší zkušenosti.
Pomáhá vám psychicky, když cítíte, že na vás tým spoléhá? Pomalu bych uvítala, kdyby mě ostatní holky výkonnostně předběhly a já byla třeba trojka. Zdravotně na tom nejsem dobře, pořád mě něco trápí.
A teď máte nějaké potíže? Naštěstí ne. Musím si ale hlídat záda a koleno.
Loni jste vypadly v semifinále, což bylo zklamání. Motivovalo vás to teď víc? Zklamání to bylo, počítala jsem s postupem do finále. Motivaci mám, ale v extralize to budeme mít těžké, protože Frýdlant i Břeclav se výrazně posílily.
Takže není reálné, abyste se vrátily na extraligový trůn? V této sestavě ne, protože třeba v Břeclavi jsou tři výborné hráčky. Brala bych druhé místo. S tím bych byla spokojená.
Do týmu přibyla ještě o tři roky starší Natálie Horáková. Vzpružil vás její příchod? Brali jsme ji spíš s tím, že se s ní budu střídat. Záleží, jaké bude mít výsledky.
Jak dlouho chcete hrát vy? Dokud budu porážet mladší holky. Pak bych chtěla být trenérkou.
