Poslední akce zápasu, klakson a radost Vítkovic. Play-off je sice dál v plném proudu, ale hráči budějovického HC Mountfield na konci utkání věděli, že jdou na dovolenou.
Hokejová sezona skončila. Dřina v letní přípravě, nervy při vyjednávání o smlouvách s novými hráči, radost fandů ze 158 vstřelených gólů a smutek ze 131 inkasovaných v celkem dvaapadesáti zápasech základní části. A nakonec napětí v šesti duelech play-off s Vítkovicemi.
Tento ročník byl lepší než ty předchozí. I když úspěchem, se kterým po čtyřech duelech čtvrtfinále play-off většina fandů počítala, neskončil. „Myslím si, že se nemáme za co stydět,“ řekl sportovní manažer klubu Josef Zajíc, který okomentoval pro Sedmičku sedm vybraných momentů této sezony.
1. Velký třesk
Ještě během jara loňského roku přišel šok. Kádr budějovického celku prošel radikální obměnou. Odešli Poživil, Vak, Veselý, Hudec, Micka, Sailer, Kotrla, Melichárek i Huml. Na jejich místa pak přišli noví hráči jako Šulc, Novák, bratři Pšurní, Burian, Kašpařík a Martynek.
Byl to risk přebudovat takovým způsobem mužstvo, ale vyšel. „I když jsme postoupili jen o malý krůček dál než loni, projev týmu, jeho výsledky i reakce fanoušků jsou hodně pozitivní. To, že se tenhle tým poskládal takovým stylem, rozhodně nebyla chyba a tahle sezona to jasně ukázala,“ uvedl Josef Zajíc. O kádru pro následující sezonu ještě nechce mluvit, ale podobnou hromadnou výměnu rozhodně neočekává.
2. Fantastický start
Asi nikdo nečekal, jakým způsobem vstoupí Jihočeši do nového ročníku. První zápas ve Vítkovicích sice prohráli, ale hned v těch dalších začali bodovat naplno. Vyhráli s Plzní, na Slavii, s Boleslaví i na Kladně a rázem byli na prvním místě.
Tým bodoval dál a na předních místech se držel ještě do konce října. „Tohle jsme nečekali. Byl to perfektně zvládnutý úvod. Tak nějak jsme čekali, jak si to všechno sedne,“ zhodnotil Zajíc.
3. Skvělý Kovář
Tahle sezona byla jeho. Brankář Jakub Kovář se od úvodních zápasů stal základním stavebním kamenem úspěchu. Do všech zápasů nastoupil jako jednička a jen dvakrát vystřídal. S počtem 3 136 odchytaných minut drží nový rekord extraligy. Vychytal čtyři čistá konta v základní části a jedno v play-off.
Přesto po posledním zápase brečel a povídal, že nic nedokázal. Trenéři na něj hodně sázeli. Důležitější to bylo ve chvíli, kdy Roman Turek nečekaně skončil kariéru. Kovář jim jejich důvěru splatil.
„Na tom kroku se hodně podíleli specialisté našeho klubu, kteří Kubovi hodně věřili. Přišel jsem, když už byla jeho pozice daná. Dostal ohromné množství prostoru a odvděčil se perfektními výkony,“ řekl Zajíc.
4. Listopadová krize
Zápas s Pardubicemi odstartoval 4. listopadu nevídanou krizi. Tým nebodoval ve čtyřech zápasech v řadě a do Vánoc dokázal z patnácti vyhrát jen čtyři. Náskok se hodně ztenčoval a Jihočeši se propadali tabulkou až k desáté pozici.
Obrat přišel po utkání na ledě vedoucího Třince
26. prosince, kde Budějovice prohráli až v prodloužení. Pak začali zase vyhrávat a dostali se zpět nahoru.
„Můj názor je ten, že tahle krize přišla kvůli tomu úspěšnému začátku. Týmový výkon z úvodu soutěže, ta stoprocentní práce dopředu a dozadu se rozmělnila. Útočníci nabyli sebevědomí a zkoušeli se sami prosadit. Byly to akce navíc, ze kterých pak tým inkasoval. Nesoustředili jsme se tolik na týmový výkon a ztratili jsme jiskru a lesk,“ dodal Zajíc.
5. Milan Gulaš
Od roku 2007 se v budějovickém kádru znovu objevil hráč, který dokázal překonat hranici čtyřiceti kanadských bodů v sezoně. Možná trochu nečekaně se jím stal útočník Milan Gulaš. Byl nejlepší střelcem i nejlepším nahrávačem.
Pětadvacetiletý hráč s reprezentačními zkušenostmi se stal nejproduktivnějším hráčem mužstva, který dokázal přispět k řadě vítězných zápasů. Byl však opravdu tahounem?
„Fungovala nám osa Kovář – Ptáček – Gulaš. Na tom jsme stavěli. Milan Gulaš svojí produktivitou rozhodl a vyhrál spoustu zápasů. V útočné fázi byl naším klíčovým hráčem,“ podotkl Zajíc.
6. Play-off
V minulých letech se diváci na jihu Čech namlsali. Tři semifinále v řadě byla velkým úspěchem a pak přišel útlum. Jeden rok souboje o udržení, druhý jen předkolo. Až letos tým znovu postoupil do čtvrtfinále play-off. V duelu s Vítkovicemi bylo všechno otevřené.
Ovšem Jihočechům odešla produktivita, nedávali moc branek, a hlavně proto vypadli. Série nebyla jednoznačná. Rozhodl ji až šestý zápas.
„Postup ze šestého místa do play-off byl úspěch. To je pro každý tým to, co si přeje a co si snaží vybojovat. Dostat se tam z předkola je už velká dřina a nervy. Jinak série s Vítkovicemi byla vyrovnaná. Odešly nám přesilovky, hráči, kteří v nich dostali prostor, nebyli produktivní. Tím jsme ty zápasy ztratili. Mančaft play-off odmakal. V kabině chodili kluci po čtyřech, krváceli, nechávali si zranění opichovat a hráli. Tohle nelze nebrat v potaz,“ dodal Zajíc.
7. Diváci
V minulých sezonách byli fandové českobudějovického hokeje zklamaní. To ovlivňovalo i návštěvy v tomto ročníku.
V devětadvaceti zápasech na domácím ledě Jihočechů přišlo na hokej 141 182 diváků. V průměru to bylo 4 868 fanoušků na utkání. Vyprodáno bylo v tomto roce pouze dvakrát. Na zápas s Pardubicemi a potom na poslední utkání sezony s Vítkovicemi. Jinak byly největší návštěvy kolem 5 600 diváků.
„Vím, že jsme museli o přízeň diváků bojovat. Návrat Honzy Snopka lidé také trochu zlehčovali. Psali o tom různé názory na webové stránky a on si spoustu zápasů odmakal. Vybojovali jsme si jejich přízeň výtečným začátkem. Když jsme procházeli krizí, diváci se trochu odkláněli, protože je strašně snadné je ztratit. Nakonec se nám povedlo pouto trochu upevnit. Velmi dobrá a přínosná byla spolupráce s fanklubem, který měl i s hráči vzájemný respekt,“ uzavřel Zajíc.
