Když na mě onehdy pokladní v supermarketu při odchodu dramaticky zavolala: „Zapomněl jste si tady šmouly,“ mávnul jsem nejdřív rukou. Hýkání mého syna mě ale rychle donutilo vrátit se pro ten bonus k nákupu - 3D obrázky modrých skřítků, kteří v poslední době opět ošmoulili dětský svět, a hlavně pořádně prošmoulili peněženky jejich rodičů. Modrá invaze je nepřehlédnutelná. Na šmoulí vlně surfuje kdejaký výrobce, člověk už má pomalu strach otevřít jogurt, aby na něho nevyskočil Taška Šmoula. A nedávno jsem ve vlastní posteli objevil dokonce Šmoulinku.
Pamatuju si, že jako dítě jsem měl šmouly docela rád. Už ani nevím proč, nejspíš hlavně proto, že byli modří. Jenže tentokrát jsem spíš na Gargamelově straně. Změnili se. Modří jsou pořád, to jo, ale takhle si je rozhodně nepamatuju. Na těch 3D kartičkách jsem je nejdřív skoro ani nepoznal, ztloustli a zdají se mi nějak divně opuchlí. A pak jsem si na internetu přečetl: „Šmoulové už vydělali 500 milionů dolarů.“ A došlo mi to. Změnily je ty prachy.
Ne, nemůžeme se tomu divit, taková suma už zamává opravdu s každým, natož se šmoulou. A nutno říct, že první zprávy ze šmoulí vesničky nejsou zrovna povzbudivé. Taška Šmoula se z té své oprýskané houby přestěhoval do pořádné haciendy s heliportem a obehnal ji ostnatým drátem.
Šmoulinka zmizela i se zlatou kreditkou od šmoulího účtu, Šmoulíček skončil v babyboxu. Šprýmař začal mít v poslední době hodně divný fóry. Malíř je věčně pod obraz, Silák zobe zakázaný bobule a Mrzout chodí po vesničce s pětačtyřicítkou za pasem a říká: „Nemám rád šmouly!“ A bude ve šmoulí vesničce ještě veseleji. To až se přijde na to, že Koumák s Nešikou zašmoulili většinu těch vydělaných prachů do řeckých dluhopisů.
Šmoulové v balíku
PIKOVÁ SEDMA
