Na své fotbalové odchovance Zdeňka Nehodu, Miroslava Holeňáka nebo Ondřeje Čelůstku jsou Zlíňané náležitě pyšní. Fotbalová výchova ve Zlíně se však netýká jen hráčů. Klub Tescoma má i svého trenérského odchovance Pavla Hoftycha, který po svém debutu na lavičce Zlína zakouší jednu vydařenou štaci za druhou.
Nejprve východomoravský celek v roce 2007 zachránil v první lize. Poté s pražskými Bohemians 1905 postoupil do nejvyšší soutěže a po třech letech v hlavním městě zamířil na Slovensko.
Kouč Hoftych prorazil i při svém prvním zahraničním angažmá, na jaře totiž bude se Spartakem Trnava usilovat o titul. K tomu mu budou pomáhat i dva bývalí zlínští hráči Jiří Koubský s Martinem Vyskočilem.
Pohár i příští rok
„Samozřejmě bychom se na jaře chtěli porvat o titul, který je trnavským snem. Naší jednoznačnou prioritou je nejhůř třetí příčka zajišťující evropský pohár. V Evropské lize se nám zalíbilo,“ prohlásil Hoftych.
Z jeho slov je znát, že si možnosti vést Spartak v Evropské lize velmi považuje. V létě Trnava prošla až do posledního předkola, když vyřadila Levski Sofi a a potrápila i Lokomotiv Moskva.
Ve slovenské lize ztrácí Hoftychův celek na třetím místě jediný bod na vedoucí Žilinu. „V Evropské lize to byla obrovská zkušenost a už mi ji nikdo nevezme. I přes dílčí neúspěchy můžeme hodnotit podzim velice kladně. Nepočítalo se, že projdeme přes tři předkola, to byl velký úspěch. Mezitím nám sice trošku utekla liga, ztráceli jsme po pátém kole už šest bodů, ale potom jsme udělali sérii a dlouho jsme celou soutěž vedli. Jsme rádi, že jsme v absolutní špičce. Kdyby nám to někdo před sezonou řekl, byli bychom spokojení,“ pravil trenér třetího týmu po podzimní části.
Našel si přátele
Angažmá v Trnavě si užívá, i když manželku i dceru nechal v Praze. Denně si může koupit české noviny, objevil hospůdky, kde nerušeně sleduje sportovní přenosy a ze svého jednopokojového bytu v klasickém paneláku dojde na stadion za dvě minuty.
„Už jsem tady poznal lidi, se kterými chci trávit volný čas, a vím o jiných, které raději nevidím. Je to tak všude. Naštěstí jsme měli od začátku výsledky. Kdybychom prohrávali, tak by mi nic nepomohlo a brzy bych tu padl na kolena,“ zauvažoval bývalý ligový fotbalista, který v nejvyšší soutěži oblékal dresy Chebu a Zlína. Na kontě má čtyřiaosmdesát utkání a tři branky.
Jako trenér začínal u zlínské mládeže a přes třetiligové třetilinepochopitelný béčko a krátké angažmá v nedalekém Slovácku se stal v listopadu 2006 hlavním koučem Tescomy, když v nelehké situaci nahradil Petra Uličného.
Hoftych se s týmem dokázal udržet v lize a také v další sezoně pod jeho dohledem skončil zlínský tým bez potíží ve středu tabulky. Poté učinil pro mnohé nepochopitelný krok a zamířil o soutěž níž do pražských Vršovic.
Byl to risk
„Bohemka byla pro mě obrovská výzva hlavně kvůli fanouškům. Chtěl jsem si zkusit, jestli dokážu uspět i někde jinde než ve Zlíně. Samozřejmě to byl risk, ale hned v první sezoně se nám povedlo postoupit do ligy, takže potom už to bylo jednodušší,“ pravil čtyřiačtyřicetiletý Hoftych.
Podobně přemýšlel i letos na jaře, kdy se rozhodl po třech letech opustit Klokany a přijmout nabídku Trnavy, která měla jisté předkolo Evropské ligy. „Půl roku dopředu jsem si o klubu zjišťoval informace, abych věděl, do čeho jdu. Když jsem si to vyhodnotil, měl jsem jasno. Trnava je dlouhodobě nejfotbalovější slovenské město, i když v poslední době neměla úspěchy,“ uvedl rodák z Ústí nad Labem. „Věděl jsem, že je v Trnavě těžké prostředí pro trenéra kvůli velké koncentraci názorů a mnoha negativním hlasům. Pořád se tam vracejí do úspěšné minulosti. Chtěli by mít titul, ale nemají ho. Proto tam panuje netrpělivost,“ popsal kouč.
Současně odmítá, že by šel na Slovensko kvůli penězům. „Tak to rozhodně nebylo. Jsem člověk, který k životu moc nepotřebuje. A v době, kdy mě Trnava oslovila, jsem měl nabídky i z české ligy, kde jsem mohl mít srovnatelné peníze. Nabídka byla i z Albánie, kam nakonec odešel Standa Levý. Trnava byla obrovská výzva, když jsem věděl, jaké tam panují vztahy. Mám rád válečné pole a Bohemka se pro mě stala relativně klidnou záležitostí,“ přiznal Hoftych.
