Tohle vítězství pořádně zvedlo sebevědomí basketbalistům Děčína. V závěru letošní základní části nejvyšší soutěže zdolali silný Prostějov 75:59. Po třech letech, co s českým vicemistrem v NBL sbírali jen porážky. „A teď v play-off chceme dojít až do finále!“ zvolal po velké výhře pivot Miroslav Soukup, který se vrátil na palubovku po pětiměsíční pauze zaviněné vážnou nemocí. A hned týmu přinesl takové štěstí. „Pro mě je to stejné vítězství, jako bychom porazili mistrovský Nymburk. Krásný návrat,“ zářil hecíř Soukup.
V září ho skolil zákeřný cytomegalovirus. „Je to něco podobného jako mononukleóza, také napadá játra. Když má člověk hodně oslabený organismus, pak u něj může propuknout. Jinak to má odhadem až osmdesát procent lidí v sobě. Bojovat s tím bylo únavné, i když jsem musel jenom ležet a nic nedělat. Ale to je samo o sobě vyčerpávající. Kdyby to trvalo čtrnáct dnů, tak je to v pohodě, ale po tak dlouhé době vás to hrozně frustruje. Začal jsem marodit loni 1. září, vrátil jsem se 28. ledna, což je skoro pět měsíců pauzy,“ zamračil se Soukup.
Proti Prostějovu nastoupil na necelé dvě minutky. „Běhalo se mi super. Nechal jsem na hřišti, co jsem jen mohl. Chtělo to ještě bod nebo nějaký doskok, ale to snad přijde příště,“ věří. Soukupův spoluhráč Jakub Houška prodělal mononukleózu, a tak mu mohl radit, jak zákeřnou nemoc porazit.
„Od začátku jsme to spolu konzultovali, má to stejný průběh. Hodně mi pomohl s doktory, ke kterým mám jít. Co můžu dělat, co nemůžu. Dal mi knížky o dietě, kterou musím držet ještě teď. Poradil i s léky. Má to načtené, hodně mi pomohl,“ je Soukup vděčný. Jakubu Houškovi trvalo skoro rok, než se z mononukleózy dostal. Soukup je zpátky mnohem dřív. „Jakub měl problém s tím, že svůj návrat uspěchal. Chtěl hrát playoff a pak ho to složilo znovu. Já na to šel pomaleji, tak se mi snad nic nestane,“ doufá Soukup.
„Bude mi třicet, možné je ale všechno. Ale doufal jsem, že to přejdu a budu hrát dál. Nedovedl bych si představit život bez basketu,“ říká hráč.
Nemoci ze zahraničí
U Jakuba Houšky nemoc propukla po zájezdu do Číny, Soukupovy potíže nastartoval zase pobyt s reprezentací na Kypru.
„Bylo tam čtyřicet stupňů ve stínu. Jezdili jsme tam z klimatizované místnosti ven, pak zase zpátky. Chytil jsem tam chřipku nebo něco takového, bral jsem prášky na bolesti, abych mohl ještě dohrát zápasy. Pak to na mě dolehlo a šel jsem si lehnout do nemocnice, v Ústí na infekčním jsem strávil jedenáct dnů. A pak doma jenom ležet. To bylo nejhorší. Člověk musí být v klidu, doktoři mi zakázali koukat se na televizi, na počítač, nesměl jsem moc číst. To všechno unavuje. Nemohl jsem si ani hrát se synem, bylo to hrozné,“ popisuje. Ale teď už Soukup hraje a věří, že se brzy dostane do formy.
„Jsem rád, že jsem zase nastoupil, dostat se do pohody za měsíc či dva by bylo ideální. Začne play-off , tak doufám, že to do té doby vyladím a pomůžu klukům,“ říká Soukup.
Zatím alespoň přispěl k památné výhře nad Prostějovem. „Ve druhé půlce jsme chtěli víc vyhrát, byli jsme mnohem bojovnější a konečně jsme ve třetí čtvrtině nezaspali. Tam se to zlomilo,“ říká basketbalista. I děčínský kouč Pavel Budínský si vítězství užíval.
„Po třech letech se na nás usmálo štěstí,“ radoval se trenér. Na zápas dorazilo 1150 diváků - rekord sezony! „I proto jsme tu špatnou sérii chtěli zlomit. Pro naše skvělé fanoušky,“ děkoval Luboš Stria, křídlo Děčína. Povedlo se. A teď je před úřadujícím bronzovým medailistou další výzva: postup do finále a bitva o zlato.
