Hraje, aby se zbavila stresu. Má to tak už z doby, kdy se společně s mámou starala o tři mladší bratry. Dnes znají Gabrielu Vodrážkovou diváci televize HBO i příznivci libereckého Krátkého a úderného divadla. Ti první díky postavě Taťány z Loun a ti druzí jako herečku která umí rozesmát každé publikum. Dnes je z herečky hrdá majitelka pivnice Vokno.
Třídní komik
Vždycky tomu ale tak nebylo. Na základní škole byla komikem třídy. Ne snad, že by v sobě objevila herecké sklony. Své spolužáky se snažila rozesmát spíše proto, aby sama unikla vlastním problémům.
„Doma to nebylo nic moc. Humorem jsem si ulehčovala svojí situaci,“ vysvětlila Gabriela Vodrážková.
Přesto se na škole záhy přihlásila do dramatického kroužku. Vinou svojí spolužačky Dity Krčmářové. „Strašně jsem ji žrala a chtěla s ní kamarádit. A ona zrovna nabírala holky. Tak jsem šla,“ poznamenala Vodrážková.
V koužku ale dlouho nevydržela. Kamarádka, kterou tak obdivovala, totiž ze školy odešla. „Adrenalin z pódia ve mě ale už zůstal,“ dodala herečka. A tak začala hrát loutkové divadlo. „Tam mě to bavilo mnohem víc. Pamatuji si, že jsem hrála zlou princeznu. V jedné hře jsem trápila hrdinu, který cestoval časem,“ usmála se Vodrážková.
Po škole chtěla jít na konzervatoř. K tomu ale nesebrala odvahu. Musela se navíc srovnat s životem v dětském domově v Žatci. „Nezvládla jsem svojí pubertu. Máma nevěděla, co se mnou má dělat,“ dodala herečka.
Na půl roku se ještě vrátila domů. S mámou si ale dál nerozuměla. Vzpurnou dceru proto nakonec odvezli do Mostu. Znovu nastoupila do dětského domova a vyučila se švadlenou. „Bylo mi osmnáct let. Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. Celou dobu jsem byla zavřená v ústavu. Péči jsem si proto prodloužila tím, že jsem se potají přihlásila na Střední uměleckou školu ve Frýdlantu, kam jsem stačila nastoupit dřív, než mě z děcáku propustili,“ řekla Vodrážková.
Tentokrát do jejího života zasáhla reforma českého školství. Frýdlantská škola prošla transformací a její studenti dostali na výběr. Odejít na konzervatoř nebo zvolit jiný předmět. Zvolila první možnost.
„Udělala jsem přijímačky a dostala se do Prahy na Ježkárnu. Místo na činohru, mě ale vzali na pantomimu,“ uvedla herečka. Obor ji nebavil. Po několika měsících proto na škole skončila. V Praze ale zůstala. Pracovala v diskotéce na Václavském náměstí. A její život se proměnil v jeden nekonečný mejdan. Cesta k drogám byla volná. „Já to zpočátku tak nevnímala. Holky tomu říkaly léky. Nebylo to ale nic jiného, než perník,“ přiznala Vodrážková.
Záchrana z KÚD
Z marastu ji zachránila až nabídka libereckého Krátkého a úderného divadla. Na dívku, ztracenou ve velkém městě, si vzpomněl její bývalý spolužák Michal Švácha a nabídl jí místo v souboru. „Skočila jsem po tom. Pomalu jsem si totiž začala uvědomovat, jak bych mohla dopadnout,“ uvedla herečka.
V Krátkém a úderném divadle se naučila umění improvizace. Inspirací jí byli především její kolegové Jakub Žáček a Miroslav Holubec. Pochopila smysl herectví a přestala se zajímat o to, jak na jevišti vypadá. Její hlavní snahou bylo bavit lidi. „A taky jsem se naučila udělat si srandu sama ze sebe,“ dodala Vodrážková.
Nově nabyté zkušenosti mohla záhy prodat v české verzi pořadu Na stojáka. „Přišel za mnou Jakub Žáček a řekl mi, že televizní stanice HBO pořádá nábor, a že jde o českou podobu populární americké show pro jednoho herce,“ vzpomněla si herečka.
Přestože její první konkurz za moc nestál, herečky si všiml režisér Zdeněk Tic.
„Líbila se mu moje energie. Řekl mi, že kdybych si příště na konkurz něco připravila a nevařila jen z vody, tak by to bylo dobré. Já ho poslechla a na podruhé už sítem prošla,“ popsala způsob jakým se dostala do natáčení televize HBO.
První tři roky si v pořadu užívala. Vydělala si na svoji první dovolenou a začala podnikat. S kamarádem koupila pustnoucí pivnici v centru Liberce. Podnikání se jí ale brzy začalo hroutit. A na pódiu to už taky nebylo ono. „Nemohla jsem se přeorientovat na jinou postavu. Do pořadu jsem prostě přišla jako tlustá Taťána, a tím to haslo. V té době jsem si navíc uvědomila, že nad sebou nemůžu mít nadřízeného,“ zamyslela se herečka.
Dnes už je z nejhoršího venku. A tak zase sní o tom, že jednou udělá z Vokna klub s vlastním programem. Čas od času si navíc střihne nějakou tu scénku s Komiky s.r.o., což je společenství lidí, kteří se potkali v pořadu Na stojáka a tato vystoupení je bavila natolik, že si jimi občas přivydělávají po českých klubech.
